Penelope (2006)

Inspirace Burtonem až na půdu. Jenže já Burtona většinou nemůžu ani cítit. A Penelope je přesně ten film, který do týhle škatulky bude patřit, i když to točil neznámý Mark Palansky, který předtím ani potom už nic nenatočil. Jsou tu solidní nápady, pár scén je fajn, ale to divně fantaskní. Jednou by to mohlo být solidní drama, za chvíli to je zase absurdní ptákovina s prapodivným scénářem.

„Kdo ji ručku pohladí, lásku vyzná vkleče? Komu rypák nevadí, kdo si ji rád svleče?“ Zhrzená čarodějnice tu kletbu na rod Wilhernů moc nevychytala, prý: „Narodí se vám dcera s prasečí tváří!“ Viděla ta ježibaba vůbec někdy prase? Amatérkou prokletá Penelope byla naopakkočka, jen s trošku neobvyklým nosánkem. Ten byl i docela sexy a například princeznaBosanaby s ní měnila hned. Kromě zvláštního sexappealu měla Penelope i zdravé ego, pročež utěšovala svou matku, místo aby mamá utěšovala ji. Přitom dětství na prd. Pohřbena, zpopelněna, ukrývána, šmírována liliputem s vyraženým okem (skvělý Peter Dinklage), místo školy domácí výuka a místo kamarádů jen pimprlové divadlo. A vyrostla z ní depresačka nebo psychopatka? Kdepak, úplně normální holka. A ty, jak známo, při výběru ženicha nepoužívají nos, tedy pokud dotyčný nesmrdí až za roh, ale úplně jiný orgán. Uši! Prostě kluk je musí ukecat, šeptat jim sladké otřepané nesmysly a tak. Což názorně předvedl Johnny. Jedinou výhradu mám k tomu, že těžce závislý gambler jen tak vstal od stolu a šmytec. Jako když luskneš prsty, místo aby poctivě tři měsíce psal deník někde v léčebně. Ale jsme v sympaticky přeslazené romantické pohádce (o přijímání vlastní jinakosti) a láska je mocná čarodějka, tak proč ne.

Strašně příjemná romance o dívce s prasečím rypáčkem. Překvapivě fresh a překvapivě nenásilná záležitost, která ze všech žánrových klišé dokáže vybruslit velmi malým úkrokem jiným směrem. Dobrá chemie mezi Christinou Ricci a Jamesem McAvoyem a nesmím zapomenout na velkou porci znáných herců v menších rolích. Příjemné překvapení.

Po prvních minutách jsem si pochvaloval, že to má typicky britský smrádek, ale ten se postupně vytrácel a s ním mizela i výraznější stylizace, která by takovému příběhu moc slušela. Burtonovský kabátek se vysloveně nabízel, ale důvěru dostal naprostý nováček Palansky a hlavně... scénář Leslie Caveny se žádnými temnějšími zákoutími neubíral. Možná se takovými příběhy inspirovala, ale Američanku v sobě nezapřela, takže od poloviny sledujeme uz jen milou, ale dost ohranou šablonu. Ničemu to ale nevadí, protože i základní pointy typu, mějte se rádi takoví jací jste, najdou své adresáty...nebo aspoň neuškodí. Za vypíchnutí stojí pohodová, až vánoční atmosféra a už tenkrát výborní, ale z pohledu popularity ještě předhvězdní McAvoy a Dinklage. Ti vyčnívali tak, že zvýraznili jak málo měla co hrát Christina Ricci. Vlastněobčas působila jen jako okatý držáček na rypáček. Ovšem velmi sympatický.

Penelope je můj milovaný film, moderní pohádka o tom, jak již dospělý člověk poprvé poznává svět, potkává přátele a i přes deformitu se dokáže zapojit. Protože hrdinka, kterou zahrála Christina Ricci je mnohem zajímavější jako Penelopa s rypáčkem než bez něj. Výprava s nádhernou vizuální stránkou, která svým laděním připomínala Amélii z Montmartru se chvilkami bije s fádností některých vět a zbytečností postavy kamarádky na Vespě, ale i tak dávám plný počet, protože mě to i po tolika letech stále baví.