Panelák (1981)

Dva roky po Panelstory Věry Chytilové se Martin Hoffmeister pokusil o krotkou variaci na téma společného obývání neobyvatelných novostaveb, která může být pokládána jak za polemiku se starším filmem, tak i za jeho epigonskou parafrázi. Jakkoliv je tento krátkometrážní snímek o fous lidštější, dýchá z něj stejná bezútěšnost jako z oné celovečerní diagnostiky. To je vzhledem k tématu pochopitelné a lze se opravdu jen dohadovat, zda režisérovi šlo o obhajobu těchto urbanistických útoků na lidskost (což signalizuje i patrná bezradnost při volbě záběrů, které stereotypně snímány a neinvenčně komponovány, umocňují celkovou monotonii) nebo o rafinovaný pokus zesměšnit i onu úpornou snahu budoucích obyvatel, kteří jako by z oka vypadli hrdinům Chytilové tragikomedie, zamilovat si nezměnitelnou životní danost, o níž sami vypovídají ve vesměs nestrojených vyznáních. K cynismu přitom nemá daleko ani naprosto nepřiléhává flétnová improvizace Jiřího Stivína, která po svém rezonuje (ale neladí!) s Šustovou kakofonií z Panelstory. – Na druhou stranu musím ocenit, že režisér mluvil hlavně se zdejšími obyvatelkami; tedy jako Chytilová soustředil zkušenost obývání do citlivosti přezaměstnaných manželek a matek, které své výpovědi většinou bezděčně pointují hořkou intonací nebo podobně palčivým – nehledaným – slůvkem. Za jedním takovým, předvídajícím budoucí záliby dětí (které nyní postrádají pískoviště, zatímco až bude vybudováno, k této zábavě zlhostejní), následují nejdynamičtější obrazy dokumentu: záznam dětské hry na válku. Nic vhodnějšího nemohlo tou celkovou nudou otřást.

Hahaha! Cituji z článku datovaného 21. 3. 2022. Zdroj: Webové stránky FINSIDER: „Ceny bytů v panelových domech překonaly v březnu hranici 87 tisíc korun za metr čtvereční. To znamená, že průměrně velký byt stojí v paneláku dnes to, co před dvěma roky stál byt na okraji Prahy v nové novostavbě. (...) Je až s podivem kolik českých domácností se zadlužilo do konce života na enormní částky jen proto, aby si pořídili ‚vlastní‘ bydlení v králíkárně, jejíž životnost je dávno za zenitem a nezáleží přitom na tom, kolika revitalizacemi panelák prošel nebo ještě projde. Životnost stavby je víceméně daná, a těžko si lze představit, že paneláky, které byly ve velkém počtu stavěné v 50. letech 20. století a jejichž životnost byla projektována na 50-70 let, vydrží dalších 30 až 50 let navíc jen proto, že si pod vlivem kolektivní iluze na ni velký počet lidí vzalo úvěr.“ A dále: „Průměrná cena bytů v panelových domech se na úrovni České republiky pohybuje okolo 87 000 Kč/m2. Největší nonsense lze samozřejmě najít v Praze, kde se dnes inzerují ceny paneláku na sídlištích typu Jižní město za 108 tisíc Kč na metr čtvereční. Je sice pravda, že těžko dnes v Praze najdete byt v novostavbě, který byste za 108 tisíc na metr koupili, ale za 112 tisíc už nějaký najdete. Je tak proto otázkou, proč by někdo při smyslech preferoval byt v 50 let staré budově oproti novostavbě, za kterou si sice něco málo připlatí, ale jeho komfort bydlení bude diametrálně někde jinde?“

..no mazec....

Pamatuju...😀

panelák jako metafora socialistické společnosti. "nelze zatracovat místo, kde si chceme vytvořit domov a kde hodláme žít podstatnou část života. člověk si tady musí vytvořit takové podmínky, aby tady byl spokojený a... snad teda i šťastný."