Oživlé mrtvoly (1932)

„Černý kočís cylindrem, koňské pysky špulí, jdou sem zombie, čert je vem, vedené zlou vůlí.“ Ach, uprostřed cesty dav vesničanů právě pohřbívá mrtvého, náš kočár musel zastavit. K bílé krásce s očima laně se naklání hrozivý Bela Lugosi s tak pronikavým pohledem, že by rozdrolil i zeď, a já hned vím.  Dobré filmy nestárnou, ale zrají jako víno. Však černá a bílá v zásvitech našich myslí pravé hrůze sluší. Jako tér černé stíny postav se sunou po zdi, zhýralcův chtíč vzývá nečisté síly a svatební zvony zvoní umíráček. Cítím tíseň a chlupy na zátylku se mi ježí, když sleduji mátožné voodoo zombie při práci, jak otáčejí kolem žentouru. Zotročená živá těla s ochrnutými mozky, v nichž umřela vlastní vůle, co mi to jen připomíná? Že by všechny ty operátory v montovnách na Borských polích u nás v Plzni? Ostatně iPán umrtvených, uhrančivý baron Legendre, si pochvaluje: „Pracují mlčky, poslušně, nevadí jim přesčasy,“ a Charlesi Beaumontovi nabízí: „Hodili by se i pro práci na vašich plantážích.“ Ale co s těmi, kdo odpadnou? Co by. Ozubená kola mlýna je rozemelou. Bezmála sto let starý film a tak nepříjemně až hnusně aktuální. Ale zpět k Madeline a k otázce vtíravé. Kolik bych za tu krásnou zombie loutku nabídl já? Neboj, Faustko, ani korunu. Mám radši ženy živé a náruživé, však víš.

Zombíci na původní způsob, tedy haitské vúdú v akci a nemrtví jsou tak spíš neživí bez duše. Romantický horor, jenž mnoha hereckými výkony dává ještě vzpomenout na nedávnou němou éru, zejména rukama lomící služebné krásné a duše zbavené Madeline jako by z něj vypadly. Mocí posedlý hrabě Drac.. ehm Legendre v podání Lugosiho výborný  a finále s úsměvným deus ex machina v podání starého pana doktora, jehož "správny zásah v tu pravou chvíli, když přízrak temný svým rejdům šanci dal",neměl chybu. Formálně pak prakticky bez chybičky a všemu pak vládne pobořený Legendreho hrad a všechny scény s Madeline v něm.

Biela Zombia je zaujímavá z niekoľkých dôvodov. Za prvé, je to asi prvý zombie film vôbec. Za druhé, je to akýsi kríženec medzi nemým a zvukovým filmom, kde sa síce rozpráva, ale vizuálne to často pôsobí vyložene ako niečo z predošlej éry, keď sa museli emócie vyjadrovať len rečou tela a púlením vymaľovaných očí. No a za tretie, hlavného záporáka hrá Bela lugosi, ktorý bol skvelý ako Dracula či Ygor z Frankensteina, ale tu som sa nejak nemohol rozhodnúť či je jeho prejav spod huňatého obočia skôr pôsobivý alebo smiešny. Celkovo si ale myslím že film sa aspoň z dnešného hľadiska nedá moc označiť za horor. Hneď od začiatku film úplne rezignuje na nejaké tajomno, všetko je jasné a odhalené už v úvode a ide len o to dať hrdinom zámienku postaviť sa woodoo čarodejníkovi, takže mne to prišlo skôr ako také temné fantasy. Samotný zombíci tu veľkú rolu nehrajú, sú to len otroci v pozadí, čo ale nie je v tomto prípade výčitka lebo taká je ich pôvodná úloha až kým to nezmenil George Romero svojimi mäsožravcami. Inak nemôžem povedať že by som sa nudil a vizuálne je film dobre zmáknutý. Mnoho ľuďom sa nepáči koniec kde zombíci naskáču tupo do mora, ale ja by som povedal že kým je ich pán v bezvedomí a oni sú len tupé mäsá na špajli, tak to dáva zmysle že ich nemá čo zadržať. No a posledné slová vo filme po dosť nešportovom sotení Lugosiho z útesú sú "nemáte oheň"?!

On, ona a ten třetí. Ten je pozve na Haiti aby jim zařídil svatbu, ale chce ji získat pro sebe. A když to nejde spojí se s voodoo šamanem, aby z ní udělal poslušnou loutku. Šaman má ale své plány. Opravdu jsem se na to těšil, ale ve výsledku mě to nebavilo. Lugosi je doslova ďábelský a masky a pár lokací slušných. Ale ten zbytek... zombie jako tupé loutky, hysterický hrdina, senilní kněz, holka co se chová a vypadá jako zombie už před proměnou. Do toho nepřirozené líčení, světla a ve finále se to mění na kombinaci němého filmu a opery s naprosto debilní scénou s mořem. Prostě se mi tenhle expresionistický styl těžce nelíbí, nemůžu si pomoc.

Bela Lugosi v dalším horrorovém snímku, tentokrát s prvky voodoo a zombií. Tady jsou hrdiny muž a žena, kteří přijíždí do domu místního velkostatkáře, aby se vzali. Muži je trochu divné, že jim něco takového bylo nabídnuto, což je ještě podpořeno očividným zájmem boháče o mladou ženu a taky přítomností podivného chlapíka, který kráčí krajem se zombíky. Jako celek mě to moc neuchvátilo, ale za pozornost stojí představitel hrdiny John Harron, který byl mladším bratrem hvězdy desátých let Roberta Harrona.