Ostrov (2000)

MOŽNÉ SPOILERY Trnitá cesta k dokonalému milostnému vztahu, jehož problémy symbolizují mrtvoly, násilí a věci utopené v rybníku, odpuštění trhání háčků doslova odevšad a (občas) následný sex a minulost, na níž se postavy snaží zapomenout, zase rozsekané ryby. A když už se zdá, že je hotovo, vyjde najevo, že z řeky se věci dají vytahovat i později. Ideální vztah tedy, dost pravděpodobně, nemůže existovat, ale lze se k němu přiblížit. Aspoň tohle jsem si z toho odnesl. Cca do půlky jsem si připadal ztracený a říkal si, že vůbec nechápu která bije, ale to je můj odvěký problém s podobenstvími - čekám je co nejtěžší, plné těžkých symbolů a metasymbolů, takřka nedešifrovatelných a ve finále je spousta z nich vlastně celkem jednoduchá, jen já v nich mám potřebu automaticky hledat přílišné složitosti. Každopádně ano, naštěstí jsem se "smířil" s tím, že v tom opravdu nemusím hledat bůhvíco a nakonec před sebou měl chytře vystavěný film, který nezapomenutelně a přesto v základu působivě předkládá své stěžejní téma a jednotlivé symboly. Tudíž chápu vysoká hodnocení většiny uživatelů, jelikož Kim Ki-duk přesně věděl, co dělá. Dokonce i ten mix poetiky a thrilleru mu funguje. Akorát já tomu vysoké hodnocení dát nedokážu, jelikož mi to celé přišlo zbytečně samoúčelné a tak jsem si nedokázal sednout s Kim Ki-dukovým pojetím. On totiž ten vztah, kterému máme fandit, není zrovna vzorový oproti ostatním (tady je vlastně jen sex s nějakou něhou, zatímco jinde jen sex) a nad výrazem zvolených symbolů spíš nechápavě kroutím hlavou, než abych je spokojeně obdivoval. Ne, že by byly hloupě podané, ale nejde mi do hlavy, koho tohle a takhle napadne. Originální to ale rozhodně je, podobných filmů moc neuvidíte... Lepší 3*

30 ročná (psychicky labilná) Kórejka prenajíma chatičko-boaty pre rybárov. Potom im na člne rozváža kávu a jedlo za peniaze. Občas sa nechá za úplatu aj vyšukať. Ako voľný čas potom pod hladinou pláva k chatrčiam a Kórejcom strká rybársky háčik do riti keď serú na kraji chatičko-boatu a strháva ich do vody. Film by sa ako ostrov skor mal volať prístav - lebo je to všetko v dedinskom prístave. Potom strejne Kórejca, ktorého vidí plakať a to ju zaujme, preto sa raz potápa vo vode od sračiek a chcaniek a zo spoda mu zabodne bodec do holene cez drevenú dosku chatičko-boatu. Všimne si, že jeho rybársky prut nemá návnadu, preto mu tam dá červa, ktorého rozkusne v ústach. Raz mu nesie jedlo a zistí, že pár dní nesral, lebo sa spýta ako sa na chatičko-boate serie. Ona mu teda ukáže, že v strede chatky si može otvoriť drevenú dosku a srať do nej, kde to padne do vody. To ju úplne zaujme, že serie vnútri chatky do vody a nie na kraji chatky do vody, takže mu pojde ťažšie zapichnúť háčik do riti. Chvíľu som este pozeral a Kórejka zabije na ceste žabu, ktorú okamžite stiahne z kože a vydá sa so žabacím masom za vtáčikom toho Kórejca aby ho nakŕmila. Bizár.

Je to cvok. Lije jako z konve a on si chce zašukat.Svéráz jihokorejského rybolovu. A též sexuálních zvyklostí - proč by mělo být vhodnější šukat za slunečného počasí?
Kim Ki-duk situuje alegorický příběh do symbolické krajiny z nejsymboličtějších. Topos kempu s různobarevnými plovoucími chatkami a jejich dočasnými obyvateli, izolovanými vodní plochou, představuje model vezdejší existence, navozující nálady přinejlepším melancholické.
Oprostí-li se divák od toho, co to všechno může znamenat a zda je to pro Korejce srozumitelnější, musí uznat, že svět minimalistického resortu, halený často artificiální mlhou, fantasticky vypadá. Což může leckomu zlepšit náladu i tehdy, když si vrazí rybářský háček, kam nemá.

Film jsem viděla už před hodně lety, ale zasáhl mě jako dělová koule...Takový minimalistický, ale přesto ohromně silný příběh
jsem do té doby neviděla...A scéna s plavající, opravdu fresh, rybou sushi, tu mám před očima dodnes....Jinak jsem velice mile překvapena z korejské filmografie...ALE ŘÍKÁM POŘÁD, ŽE ASIATÉ JSOU KRUTÁ RASA!...Za mě 95%

První filmové setkání s Kim Ki-dukem v rámci filmového klubu ještě na střední dopadlo rozpačitě. Na jednu stranu mě dokázal snímek vtáhnout svoji poetickou atmosférou, přimět k zamyšlení o vztahu dvou hlavních představitelů a některé scény se mi dokázaly vrýt hluboko do paměti. Na druhou stranu přemýšlím, zda ty háčky a násilí přeci jen bylo nutné a nebyla to jen jakási nevhodná snaha zaujmout. Hodnotí se to těžce a rád bych si Ostrov ještě někdy zopakoval, prozatím zůstanu u tří hvězd.