Od základu (2025)

Jeden z těch smířlivějších příspěvků k tématu současného amerického post-apo (viz dále třebaAmerican HoneyčiNomadland) po jehož shlédnutí si dávám fakt na rok pauzu od zvuku útěšné akustické kytary. Nicméně pod tou slupkou pomalého stavění se na vlastní nohy a objevování vzájemnosti na okraji zájmu se vlastně skrývá temný příběh o tom, jak se Amerika nedokáže postarat zejména o lidi, skrze jejichž obraz se ráda prezentuje. Skromný kovboj Dusty nikdy nechtěl víc než na co mu stačily síly, přijal uzavřenou rančerskou identitu a v jejím rámci udělal všechno dobře. Když o všechno přišel při vlně požárů, není nikdo kdo by mu pomohl, protože všichni kolem jsou na tom podobně bídně. Krajina je vyschlá, peníze nejsou, pomoc je dočasná a na žádné instituce není spoleh. Konec Rebuldingu se tváří jako vykoupení a nový začátek, zatímco to je ve skutečnosti rezignace a smíření. A to k němu ještě mohlo dojít akorát za předpokladu, že vlastníte území a zdědíte nějaký prachy."How long until this place will burn down again?" I don't know. Ten years? Maybe twenty. I sure don't know."

Feel good snímok, ktorý sa celý čas vezie na príjemnej melancholickej nôte a ktorý prakticky ukazuje ľudskosť a empatiu v každom jednom zábere. Je to film, ktorý sa na nič nehrá a ktorý ukazuje, že aj napriek zložitým životným situáciám existuje v ľuďoch dobro, ktoré ich vyrieši. Josh O`Connor v úplne inej polohe, na akú sme u neho zvyknutí, ale svedčalo mu to. Taká pohodová filmová jednohubka na spríjemnenie nedeľnej kávičky. 60 %

Kdyby to mělo 10 minut, tak asi cajk, ale tohle je nekonečná nuda o ničem a jen pár slušných poetických obrazů mě odradilo od toho tomu napálitodpad... Ze začátku postavy působily celkem zajímavě, ale nikam se nevyvíjely a po cca 15 minutách mi bylo už úplně jedno co se s nima stane. Proč tohle někdo točí a proč se na to koukat?

Tento film má potenciál nájsť vo vás stratenú vieru v ľudstvo (pokiaľ nie ste už stratený prípad).
Je to režisérova druhotina, dostal za ňu cenu ekumenickej poroty v Karlových Varoch.
 
Predstavte si, že by ste prišli o strechu nad hlavou, proste takmer o všetko. A ocitnete sa v provizórnom tábore s ďalšími, čo tiež prišli o všetko. Vaša duša je samotárska, žiadať niekoho o pomoc nebývalo vaším zvykom. 
Toto sa prihodilo Dustymu - zhorel mu ranč. Na dražbe rozpredáva svoj dobytok. Čím rýchlejšie a vyššie sumy licitátor odrapkáva, tým rýchlejšie sa mi predierajú slzy do očí a to neskončila ani štvrtá minúta filmu.
Bolesť je priam hmatateľná aj pri smutnom pohľade na spálenú coloradskú krajinu.
 
Dustyho bývalá žena má pocit, že jeho rekonvalescencii najlepšie pomôže, keď mu nechá na starosť ich dcéru.
Malá je zlatá a tak typicky dnešná, hľadala by heslo od wi-fi aj v strede Sahary. 
Dusty sa chce presťahovať do Montany za prácou a tak vlastne odísť z dcérinho života. 
- Ona ma nepotrebuje. 
- Jasné, že nie. Snaží sa byť ako ty. 
 
Ďalší nával emócií prišiel, keď sa Dusty zoznamoval s ostatnými v tábore...
A vlastne rozostrene som to pozerala až do konca.
Atmosférou mi tento snímok veľmi pripomínal oscarového nominanta Train Dreams. 
Hlavnému hrdinovi nejde nefandiť. Má taký dobrácky pohľad a la Silas Weir Mitchell. (Pokiaľ práve neuteká z väzenia.)
Celý casting bol vybratý super. Všetko ľudia s niečím takým TÝM v tvári... že ich nemám chuť poslať do... preč. 
 
Dustyho si zahral Josh O'Connor - farárko z najnovšieho „Na nože" 
a jeho bývalú ženu Meghann Fahy - tá praštenejšia sestra zo Sirén. 
 
A záver... Taký som nečakala 🥹❤️
 
MÁME TO, ČO MÁME. 
 
⭐ Rotten Tomatoes - 93% / 87%

Prvoplánová "ubulená limonáda", která se o hloubku příliš nesnaží. Ten asi nejsmutněji tvářící se herec na světě vám v hrozné životní situaci, v rytmu country a v doprovodu neméně smutných kolegů "brnká" celý film na melancholickou strunu. Za mne jde o příliš transparentní lítost, kterou si divák užije, jen když se plně oddá. V tomto snímku se po něm totiž nechce přemýšlet, pochopit a uvědomit si, ale jen plakat. Bohužel takhle jednoduché vyvolávání emocí ve mně paradoxně příliš emocí vyvolat nedokáže. Jde tedy bezesporu o velice smutný film, který je bohužel zároveň i velice jednoduchý a to je jeho jediná chyba.