Oběť (2022)

Film postavený na morálnej dileme a otázke, čo by ste spravili keby ste vedeli niečo, čo vám za a) uškodí ak to poviete, a za b) prospeje ak to zamlčíte, avšak s tým, že to uškodí niekomu inému. Réžijne, scenáristicky a herecky na najvyššej európskej úrovni. Škoda možno chladnejšieho prístupu a absencie dejových zvratov, na druhú stranu toto nie je mainstream.

Vynikajúca zápletka, ktorá vyzerala spočiatku dosť jednoznačne - ale postupne sa to celé zauzlilo do poriadnej morálnej dilemy, ktorá žiaľ neprinášala žiadne riešenie bez dôsledkov. Irine to rozhodne nezávidím, lebo v sekunde mohla prísť prakticky o všetko - nielen výhody, ktoré získala po tom "incidente", ale aj všetko ostatné. Výborný scenár, zaujímavý námet, psychologická dráma ako sa patrí, a určite na zamyslenie -ako by ste sa zachovali na mieste Iriny?4*

Kukám, že to vyhralo Slnko v sieti v hlavnej kategórii a zas som sa len utvrdil v tom, ako bezduché toto ocenenie je. Teda určite to bude aj dôsledok toho, že tu moc nemajú medzi čím vyberať, ale aj tak. Obeť je dosť slabou žánrovkou, ktorá sa pomerne snaží vyplaviť nejaké emócie napovrch, ale vo výsledku sa len tiahne v dejovej smyčke okolo predvídateľného klišé a neúnosnej hre na city. Možno keby mala trochu lepšiu remeselnú stránku, lebo takto sa stráca aj v tom.

Příběh Iriny - ukrajinské ženy, žijící v malém českém městě - jejíž boj za spravedlnost - po tom, co na jejího syna údajně zaútočili místní Romové - přeroste díky jednostrannému postoji novinářů a místních politiků v celospolečenské napětí. O to těžší, tíživější a bezvýchodnější je morální dilema, které Irina prožívá, když se dozví skutečnou pravdu o synkově zranění. Michal Blaško natočil film, který stojí za vidění. Velice silný, morálně nejednoznačný příběh, který nesklouzává k laciné prvoplánovosti, příběh, který je natočen velice citlivě, aniž by nadržoval jedné či druhé straně a herci v něm působí velmi přirozeně. Přestože mne snímek nevtáhl tolik, jak by asi měl, dávám mu palec nahoru. 70 %.

Uvědomělé umění. Tak, tak. - Je uklidňující vědět, že se od padesátých let nic nezměnilo a vždy je poblíž někdo, připraven se věnovat palčívým problémům doby. Tehdy nadšeným debatám o rubání uhlí. Později těžkému osudu grupáčových disidentů a dnes morálním konfliktům při cikánsko-ukrajinských sporech. Není nad to, když umělec tvoří o tom, co osobně zná, protože osobní výpověď je umělecky to nejsilnější. Prožijete život mezi Cikány a Ukrajinci, tak to prostě ve vás je, ten silný příběh a musí to ven. Klidně se budete homosexuálně prostituovat, jen abyste sehnali na ten film peníze a oblažili celé Čechy, Slovensko i Německo politickým školením. I kdybyste si měli kaďák natrhnout. - Divím se, že k tomu nedělal hudbu Kocáb. - Tak to dopadá, když chcete být režisér a nemáte, co říct.