Nezkrotná touha (1999)

Ať žijou český názvy. Komorní, nenápadný, tichý film, který nenadchne, ani neurazí. Hezké a uvěřitelné prostředí, fajn herci, celkem pěkný příběh. SPOILER: Obraz ženy trpitelky, která "musí" být s tím, koho sice nemiluje, ale kdo ji "potřebuje", je sice k vzteku a na první pohled na hlavu, ale je vlastně pravdivý. Spousta takových "chudinek" stylizujících se do tohohle postavení je i dnes.

Pribeh, ze ktereho cisi zenska ruka - klasicky obraz zeny utesitelky ci trpitelky... a muze, co je na zene zavisly a hodne breci. Ale navzdory temto sablonam se podarilo vykreslit radu intimnich momentu prirozene a opravdove. Jelikoz vsak nezastavam nazor, ze zena nema na vyber a ze se musi nechat vydirat od nervove labilniho chudaka, bylo mi to trosku proti srsti. Presto prijemna podivana. PS: Cesky nazev je vazne tragedie!

Skromný příběh vyprávějící osud mnoha z nás, sice nikterak originálně, leč opravdově. Podle dalšího z řady vyvedených českých překladů jsem se zprvu domníval, že půjde o laciný eroťák, ale nebojte/bohužel - je to skutečně romantické drámo.

Komentář obsahuje spoilery... Tedy alespoň myslím... Po usilovném přemýšlení ve snaze pochopit Dreaming of Joseph Lees a pročtení některých kritických i nekritických komentářů uživatelů filmových databází musím uznat, že můj prvotně negativní dojem poněkud uzrál. Příběh je poměrně jednoduchý a hlavní hrdinka je zatoulaná nešťastnice z dob romantismu, což může samozřejmě působit nedotaženě a primitivně. Všichni se asi shodneme (včetně pánů), že pokud bychom byli Eva, končil by film zhruba po půl hodině, a to nedaleko za větami: "Vlez mi, táto, na záda, to si vážně myslíš, že na ten pohřeb nepojedu?" a "Jasně, že se s tebou odstěhuju, krasavče". Problém tkví možná v tom, že si po mozkovém výplachu americkou filmovou tvorbou (než mě nařknete, přiznávám, že existují i výjimky) máme tendenci hlavní hrdiny idealizovat a ve filmech hledat poučení, ztotožnění a podobné nesmysly. To zde ale nejde. Pochopení, natož ztotožnění s Evou je řešení snad pouze pro "speciální případy". Co však přichází snadno, je soucit. S. Morton je ztělesněné utrpení. Ano, může si za to, ale o to nejde, pamatujete? Její herecký výkon je na jedničku. Zbytek postav, kterému vévodí klinicky šílený Harry, je také skvělý a to zejména díky faktu, že nejsou černobílé (jeden z největších obecných kladů filmů z ostrovů). Dobré úmysly, ale špatné jednání? Nebo naopak? Ani jedno. Všechny postavy jsou velice živé, lidské a dobře napsané. Jediný, kdo se vymyká, je Joseph. Joseph je dokonale pozitivní. On ale není jen další postava, Joseph je sen. To je také hlavní důvod, proč je český překlad titulu zavádějící. Ten originální naopak krásně zapadá. Když to vezmu kolem a kolem, Dreaming of Joseph Lees není vůbec špatný film, stačí ho jen sledovat v tom správném rozpoložení. Jediná věc, která mě mrzí, je to, že jsem nikde nesehnala verzi s originálním audiem, proto se také prozatím vyhnu hodnocení. Možná, že až ji seženu, všechno bude nakonec jinak...(13.01.2014)

Po shlédnutí tohoto „díla“ mi nad hlavou zůstal jeden velký otazník: Co nám chtěli proboha jeho tvůrci sdělit?! Naprosto příšerný scénář, jehož příběh by se dal shrnout asi takto: Mladá hrdinka od dětství miluje bratrance bez nohy, nakonec ji však užene maniodepresivní Harry, aby ho následně pro bratrance opět opustila poté, co se i on do ní během vteřiny zamiluje na svatbě, celý příběh bystře komentuje sestra hlavní hrdinky, když si hází míčkem o zeď...atd... Pochválit lze v tomto případě snad jen kvalitní kameru a exteriéry, které klamou natolik, že na to, že je film totální sr..ka, přijdete až zhruba po třetině. Chlupy se mi rovněž ježily z unylé, nesympatické představitelky hlavní hrdinky.(29.12.2011)