Nezapomenutelné prázdniny (2013)

Letní odreagovačka se silným coming out of age poselstvím.. Duncan vyráží s rodinou na letní dovolenou, ale nejen že ve svém dospívajícím věku není dovolená s rodiči úplně to vytoužené, musí ji navíc trávit s matčiným novým přítelem Trentem, k němuž nechová zrovna sympatie.. Děsivě vyhlížející dovolenou ale paradoxně změní až práce. Trent si padne do oka s místním správcem zábavního vodního parku Owenem a okamžitě ho napadne namísto každodenního rodinného grilování a utužování vztahů strávit léto přivýdělkem právě tam.. A jak ty vypadá, práce může být zábava, obzvlášť když kolem sebe máte fajn lidi.. Nezapomenutelné prázdniny jsou super nenáročná komedie, která i přes rozvolněné tempo má zatraceně o čem přemýšlet a leč někdy trošku přibarveně, jakoby mluvila z životních zkušeností.. Sam Rockwell je tady boží!70%

-You disappoint me, kid. You're late. You planning on making a habit of this? -What? -You're fired! -But I just... -You make a valid point. Welcome back. With benefits. (...) Duncan (Liam James) je jako každej čtrnáctiletej otrávenej a uzavřenej (a co si budem povídat: cringe), jak si jeho máma (Toni Collette) našla nový objev v podobě blbečka Trenta (Steve Carrell), kterej si na něm chladí žáhu a hned v úvodní scéně udává dobře tón tím, že Duncana hodnotí jako 3/10. A že vím, o čem mluvím, protože přesně tak jsem to měl taky. Celá čtyřčlenná rodina (otec a dcera, matka a syn) jedou na prázdniny k pláži, kde jsou hned vedle v dalším baráku Trentova ségra a její rodina, což je taky slušnej výkvět, s vyjímkou dcerky Susan (AnnaSophia Robb), která se s Duncanem pomalu sbližuje do společné sféry, přidají se i Trentovy přátelé a zatímco se víceméně všichni jakž takž baví, Duncan se spíš snaží trávit čas sám, zašívá se. Když však narazí na excentrického správce vodního parku Owena (Sam f'in Rockwell, who is like the coolest fkin mf'er in the world here: "Listen to me, that's about him, that's all about him, that's got nothing to do with you." "Yea? How do you know?" "'Cause I know, ok? Don't worry about how do I know."), ten začne postupně Duncana brát pod svá křídla a měnit jeho prázdniny, ale i životní perspektivy, zatímco se Duncan postupně sbližuje i se Susan. Líbí se mi, že je to takovej ten chill film, kterej si svoji sílu vybuduje tak nějak mezi řádky, tím, jak odpovídá realitě. Duncan si myslí, že ho Susan odmítla s polibkem, ale ta mu ho nakonec před odjezdem dá "You just surprised me, that's all." A je na tom fajn vidět, že to zůstává buď jako vzpomínka, nebo jako možná budoucnost. Stejně tak projde i jistým vývojem máma Pam, která nejdřív záměrně ignoruje všechny red flags na Trentovi, ale uvědomí si, že žije v nevýhodném vztahu, ale i tak na konci jde blíž k tomu, na čem jí sejde nejvíc - její syn. A víceméně, než film končí, člověk jako kdyby z té pohodové reality vlastně nechtěl pryč, zejména veškeré scény z Water Wizz parku  a s Rockwellem jsou prostě top chill. Zajímalo by mě, jak moc tohle čerpalo z osobních zkušenosti tvůrců (Režisér a scenárista Jim Rash v rozhovoru uvedl, že inspirací k úvodní scéně mu byl rozhovor s nevlastním otcem ve čtrnácti letech.). 8/10

Nat Faxon se poDěti mojeopět pouští na tenký led. Vkusně skloubit komedii s tématy jako je nevěra, rozpadlá rodina, nacházení si cesty k dětem nebo v tomto případě k rodičům, resp. partnerům rodičů....to není vůbec jednoduché. A Faxon není troškař, takže k tomu všemu přidal perspektivu čtrnáctiletého kluka. Sledujeme velmi jemně a citlivě nasnímaný přerod kluka pozorovatele-kraba na kluka, který už ví, že jen koukání kolem sebe nestačí. Ty zlomové okamžiky, kdy si mládě uvědomí svou sílu a kdy mu vzroste sebevědomí, může spustit ledacos. Poprvé vyleze na největší strom v okolí, poprvé zjistí, že je v něčem lepší než vrstevníci nebo dokonce dospělí... . Duncan měl obrovskou kliku, že potkal Owena, který se k němu choval jako k člověku a ne jako k dítěti. To je velký dar. Spoustu lidí bude takový příběh nudit, bude jim připadat banální, ničím je neobohatí, nepobaví... . No, já vím že je takových hodně. Nepamatují si ze své cesty skory nic. Emocionální otisk dětství už v sobě nemají, jsou už jen dospělí. Já nejsem, takže mě tohle pohlazení příjemně rozvibrovalo. Skvěle napsané, zahrané...srdíčkárna. PS: S každým dalším filmem kde se Rockwell objeví zjišťuju, že je to ohromně nedoceněný herec s téměř neomezeným potenciálem. Svítí i ve vedlejších rolích.

Já prostě filmy o dospívání nemám v lásce, není to pro mě zajímavé, a přesto jsem tyhle lehce zapomenutelné prázdniny absolvoval. A řeknu vám - nic extra. Ten hlavní klučina je dokonce přímo tragický případ introverta, což je divácky ubíjející, nicméně mnohé zachraňuje Rockwell, pěkná sousedka Robb, a nekonec i Carell, který zde v nesympatické roli ovšem představuje typický miscast. Abych hodnotil výše, muselo by to být Way Way Better.

Mě by zajímalo, jak se povedlo Duncanovi jeho roli získat. To je příkladný outsider, který málokdy dá najevo, jestli je potěšen nebo zklamán, skoro si říkám, jestli vůbec ví že to bylo fajn nebo ne. Ten snad tu roli nechtěl a oni mu jí dali. Mě se tedy jeho nový kámoš Owen moc nezalíbil, pokud už má nějaké své fandy, já to nejsem a proto jsem mnohdy nechápal, co to tam vlastně říká. Pro mě film byl koukatelný, taková oddechovka, ale nic co by mě zaujalo že bych to chtěl vidět víckrát. Otčím Trent byl bídák, a čekal jsem, že když mu nedá ránu Duncan, že v závěru mu ji mohl alespoň Owen uštědřit. Souhrnem, prostě takový film o obyčeném létě ve vodním parku. Jízdu autem pozadu musím někdy vyzkoušet, ale s pytlíkem pro případ...