Neporazitelní (2025)

Velice pěkně natočený film na silný téma s bezkonkurenčním Ivanem Trojanem. Mě tyhle snímky nedojímají, ale u někoho určitě nezůstalo jedno oko suchý. I když jsou výsledky ze šampionátu lehce překroucený, tak v tomhle případu je to jedno, protože všichni tihle borci si bez ohledu na národnost zaslouží zlatý medaile.

Pak že na parahokej nepřijde ani noha.Vznik sportovního dramatuNeporazitelnífinančně podpořili mimo jiné Ivan Trojan s Hynkem Čermákem. Ti ve filmu ztvárnili hlavní role, ale stojím si za tím, že v tomhle projektu byli hvězdou úplně všichni. Od režiséra a scenáristy Dana Pánka, který po menších filmech ukočíroval takhle velkou produkci, přes skvělá camea pro hokejové fanoušky (zdravím pány Zárubu, Voráčka, Šlégra i Eliáše) až po skutečné hrdiny - muže a ženy, kterým se jedním okamžikem změnil život, ale nevzdali se a našli znovu chuť bojovat.Neporazitelnívypráví hned několik silných příběhů, pyšní se skvělým technickým zpracováním a udělalo mi radost taky obsazení herců Tomáše Havlínka a Marka Holého, kteří si úspěch na velkém plátně určitě zaslouží. Dojímal mě Jan Dlouhý, který je opravdu kopií svého zesnulého tatínka. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Jestli chcete důkaz o tom, že se i u nás točí opravdu kvalitní filmy s krásným poselstvím, tady ho máte. Jeden z nejhezčích kinozážitků minulého roku.

(Malé spoilery) Nejde v podstatě o nějaký "český zázrak". Je to takový pohodový obří snímek, který ale má svá negativa. Ten kontrast mezi první půlkou filmu a druhou půlkou je zbytečně rozdílný, jelikož v té finální je zápas, zápas a další zápas. Dále tu máme hlavní postavy, ze kterých jsem mírně zmatený, protože v první půlce většinou dostávává většinu screentimu Robert (Ivan Trojan) a Radim (herce naznám xd). Pak příjde ta druhá... a Radim tu jen proto, aby dal jeden gól. Chápu, že je to inspirované skutečnými událostmi a to, co se stalo, tak prostě do toho filmu to dali, ale když už tam byl, tak by bylo zajímavé tu postavu nějak víc rozvést. Na druhou stranu ten film má skvělou message do života, že nic není nemožné.

Prvoplánová ždímačka citů a emocí, kterých se mi ale ani za mák nedostalo. Po skvělých Dětech Nagána tu máme od Pánka další outsiderovskej vzestup v bleděmodrým, kde relativní koukatelnost paradoxně odrovná závěrečný mistrovství, což pro mě byla vážně už jen bezemoční nuda. Takže po velkým očekávàní přišlo celkem hořký zklamání. 63%.

Nejlepší český film za hodně dlouhou dobu. Myslel jsem, že jsi ho dám po částech, protože teď prostě celek nedávám. A ono ne. Ono vás to pohltí a musíte na to koukat celou dobu. A jsou tam věci, které jsou jen filmová licence a chápu proč tam jsou. Ale nějak mi to tady ani nevadí. Jsem i rád za místní stopu.