Nepolapitelní mstitelé (1966)

V rámci žánru naprostá špička. Někdo tu psal, že „vlna smíchu byla způsobena nikoliv záměrně“. Pokud film vyvolal úsměv, pak naopak splnil záměr tvůrců, neboť režisér zcela účelově angažoval i pár komiků a nakonec jim dal výrazně větší prostor - i s vlastními improvizacemi – než bylo psáno ve scénáři. A oddychové vyznění filmu měly podpořit i ty (zas někým jiným kritizované) „trampolínové, nereálné skoky“. Navíc upřímně - že přeskočí 15 letý kluk zábradlí mně přijde uvěřitelnější než padesátimetrové lety v režii Ang Leeho, či kopy s otočkou v podání Ruby Rose, či Angeliny Jolie.

Perfektní eastern, divím se, že jsem se s tím až dosud nesetkal. Docela to připomíná italskou produkci (hřbitovy, neustálá akce, záběry na ksichty, pseudovtipné rvačky atd.), výhodou je krátká stopáž, žádný patos, jen mrtvol málo. Nad tu ideologickou podstatu není problém se povznést. Obyčejní bílí kozáci navíc až na výjimky nijak nesympaticky nepůsobí.

Rodinným filmom by som ho veru nenazval. Hlavnými hrdinami sú teenegeri, ktorí zabíjajú v mene odplaty. Záporákmi sú tu kozáci...aspoň takto ich potrebovala vykresliť sovietska/bolševická propaganda. Spracovanie je trochu neohrabané, ale zato akčné scény sa na svoju dobu celkom vydarili. Hodnotenie: 50%

Obludnosť režimu vytvoril prapodivný kvázi - western, kde detskí červení hrdinovia bojujú za ušľachtilé ciele proti bielym kapitalistom. Glorifikácia týchto hrdinov nepozná mieru, po filmárskej stránke je to totálny paškvil, nepodarok. Túžim ten film vidieť ešte raz a z čistej recesie si zaspomínať na zneužité deti v prospech socialistickej propagandy.

Ono to vlastně není vůbec špatné, dobře natočené, akční je to dost, takže to nenudí. Jenomže hlavní průser je v tom, že hlavní hrdinové jsou malý pubertální smradi, ono se to pak nedá brát vážně a člověk se spíše u toho směje.