Nanjing zhao xiang guan (2025)

Emociálna pecka. Občas mi to prišlo ako čínsky SCHINDLEROV ZOZNAM. Dojímavé, kruté, excelentne natočené po všetkých stránkach a ako sa na Made In China patrí, obrovsky patriotické. Ak sa pri tomto nikomu inému nevyplaví aspoň jedna slza, tak neviem.

7.5/10.Nedávno jsem si dal film Nanking z roku 2009 a nyní vyšel bratříček Dead to Rights ( největší čínský velkofilm letošního roku). Dead to Rights je natočený víc pro diváky, co chtějí přežít projekci bez nočních můr. Není tak drsný, šokující ani nepříjemný, ale i tak má co nabídnout. Příběh sleduje obyčejného pošťáka, který se v chaosu invaze vydává za fotografa. Skončí v ateliéru, kde musí vyvolávat snímky pro japonskou armádu, zatímco se z místa postupně stává úkryt pro čínské civilisty. Všichni tam tajně schovávají kopie negativů, které dokazují válečné zločiny. Musím říct, že mě fascinoval samotný proces vyvolávání fotek. Nikdy by mě nenapadlo, jak náročné a nebezpečné to v takové době mohlo být. Vizuálně Nádhera. Každý utracený juan je vidět na plátně. Epické záběry, promyšlené detaily, hezká kamera, přesně ten typ velkofilmu, který si na nic nehraje a prostě ukáže, jak to tehdy mohlo vypadat. Nechybí ani tvrdé momenty, třeba vystřílení nemocnice nebo pochod smrti do jezera. Scéna s batoletem mě fakt překvapila, což byl asi nejvíc shocking scéna z filmu. Ovšem zde nedochází k žádnému znásilnění, které v původním Nankingu bylo hojně. Na rozdíl od původního Nankingu, který šel po krku hrůzám a nechal diváka dusit v beznaději, Dead to Rights dává víc prostoru samotnému příběhu a postavám. Brutalita tu hraje druhé housle, ale výjimečně mi to nevadí, protože vidíme válku skrz lidi, ne lidi skrz válku. Je to pořád silný válečný film, který ctí historii a připomíná, že paměť je někdy jediná forma odporu a důkaz, že i v nejtemnější komoře se dá vyvolat trochu světla. Opět silná podívaná a s Dongji Rescue 2 nejlepší válečné snímky roku 2025.(07.11.2025)