Nadosmrti spolu (2018)

"Vědomí odchází, nicota přichází..." POZOR, tohle není HOROR, ani zombárna. V zabedněném bytě s Karen a Johnem neztrácejte čas, pokud jste sami zabednění (viz Radek99), zbytečně vám pak při plivání na film vyschne patro. A prý že se v tom střídají "nesourodé" žánry. Ale to v životě přece taky! Romantika začínajícího vztahu, černý humor sousedských vztahů v činžáku, drama ubíjejícího, již roky trvajícího nenaplněného manželství i tragedie zemřelého dítěte. To poslední je strašné, mnohem horší než jakákoli možná apokalypsa za dveřmi bytu. O tom film ve skutečnosti je, milé děti, žádný "zombie subžánr". Drama jak řemen, uprostřed sobecké, cynické a černohumorné, v závěru pak překlopené do naprosto morbidní romanťárny, zdánlivě bezútěšné, ale ve své podstatě hluboce lidské. Mít někoho, s kým budu až do smrti... Manželé coby dvě "zombie", s již mrtvým mozkem (viz starobní strašák největší, alzheimer), připoutaní řetězy a jejich ruce svázané lepicí páskou, aby se nepustili ani pak, když jejich vědomí odejde do temnoty... A do toho Mozart,tyhle skladby. Neskutečný zážitek a husí kůže jak struhadlo. Kolik hvězd? Celý vesmír.

Romantický, nikoliv sentimentální, snímek o mladém páru, který se dostal na životní křižovatku. Okolnosti pak způsobily, že se vydali správným směrem, avšak to ještě neznamená, že budou mít štěstí. Život v izolaci plyne zdánlivě poklidně, jen čas od času jej naruší nějaký vetřelec, pak se vše opět vrátí do zajetých kolejí. Karen a John si uvědomují, že budou muset jít dál... Místy hořký humor, občas lehce peprný, místy zběsilejší akce, kdy, jak už to bývá, je třeba se vypořádat s větším nebezpečím, než jsou nakažení. Ač snímek vypadá, že není hororem, tak ve skutečnosti jím je, protože to, co hlavní postavy prožijí, se jinak nazvat nedá. A k původním třem hvězdám dávám jednu za konec, který jsem tušil, nebo si ho možná přál, páč byl nejlepším možným řešením. Výborná hudba ve spojení se záběry na město vytváří mrazivou atmosféru....ale připouštím, že film by mohl být i o něco kratší.

Poslední útočiště lásky rodící se ve stínu hrozivé apokalypsy. Nikdy bych si nepomyslela, že mě u zombie žánru zasáhne taková vlna emocí (prostě romanťárna jak sviňa). Nadosmrti spolu je film velmi lidský a ještě víc dojemný. Antonio Tublén tedy umí zahrát na citovou strunu a to vše pod taktovkou maestra Mozarta.

Rozpadající se manželství a invaze zombie. Dva motivy příběhu odehrávající se v jednom bytě, tentokrát však v poněkud neobvyklé atmosféře zasahující až do artového rozhraní. Máme tu zajímavé mezilidské drama okořeněné nějakým tím humorem a v menší míře horor. Skutečně jen v menší míře, neb že se něco děje se dozvíme už na samém začátku příběhu společně s problémem hlavního páru a to je tak vše. Pomaličku se to roztáčí ve chvíli, kdy do dějství vstoupí další pár ze sousedství, čímž rodinné drama přechází přes humornou stránku do thrilleru, které nakonec skončí v drsné atmosféře hororu obsahující šokující finále. Svým způsobem by se mohlo jednat o tradiční *happy end*, avšak záleží na divákovi jak celý koncept pojme. Takže suma sumárum, první polovina je poutavá a dojemná, druhá je už tragičtější a ve vývoji děje intenzivnější. Závěr je naplněním slibu, které v průběhu příběhu vlastně nabývá dojmu určitého poselství. Není to zombie horor, na jaký jsme byli doposud zvyklí. Technicky se spíše jedná o festivalový snímek, takže nic pro ryze hororové fanoušky, neboť hlavně ti budou z tohoto počinu patřičně zklamáni. Film pro náročného diváka? To asi z poloviny, těžko říct. Každopádně je to film jen pro určitý okruh diváků. Dánští a švédští tvůrci se na to v koprodukci podívali zase poněkud jinak a je to dobře. Zajímavý námět, který je dobře zpracován. Toť vše.

Ta slabá hvězdička je jen za kameru, ale jinak to bylo strašné. Strašně nudný film o jednom nesympatickém páru, který je hodně nevtipnými pokusem o komedii, příšerným pokusem o drama, které je ale naprosto bez psychologie (kterou bych vzhledem k námětu očekával automaticky), s blbě představenými postavami a blbě vedeným vztahem mezi nimi. Na to, že se ti dva těsně před apokalypsou plánovali rozvést, se dali strašně rychle dohromady a bez nějakého pořádného důvodu z toho vznikla MOŽNÝ SPOILER láska až za hrob KONEC SPOILERU, takže jsem těm dvěma nevěřil ani nos mezi očima, natož skutečnou lásku. Ale zdá se - nebo to aspoň z tohohle filmu jaksi vyplývá - že každý pošramocený vztah zachrání hromada drog. Tady se vlastně fetuje v podstatě neustále a mě to přišlo otravné už napotřetí, stejně jako přehršel sexuálních scén. Jako jo, čím se tam ti dva mají bavit, ale místo téhle opakované vaty mohl režisér zamakat na psychologii postav, aby to pak nepůsobilo tak kýčovitě a banálně. Já proti těmhle minimalistickým pojetím hororů nic nemám, ani proti tomuhle námětu uvěznit 1-2 lidi v panelákovém bytě během probíhající zombie apokalypsy, například Noc požírá svět se mi docela líbilo, ale tady to prostě nefunguje vůbec. Navzdory zdejšímu nadšení (aspoň soudě dle komentářů) mě to vůbec nezaujalo, spíš naopak, mám dost velký problém na tom filmu najít cokoli kladného, když mi byl protivný od začátku do konce. A to ta část, kdy se pokouší o komedii, byla ještě nejlepší, ale ta slzopudná kýčovitá romanťárna co se z toho pak stala, ach... Ne, fakt ne, třeba je chyba ve mě, ale kromě slušné kamery tenhle film žádný klad pro mě nemá. Nehledě na to, že režisér asi nemá ani minimální cit pro tempo a celé se to neskutečně vleče. Slabá 1*