Argentina, 1985 (2022)

Argentina 1985 nespíše osloví spíše Argentince a pak těch pár, co něco málo ví o převratu v roce 1976, kdy se moci chopila vojenská junta poté, co vdova Isabela po diktátorovi Perónovi nebyla schopná zemi vládnout a začal ji pohlcovat chaos. Během boje převážně s levicovými rebely armáda postupovala nesmírně krutě a to i ktěm, kteří s novým režimeme nesouhlasili. Jednou ze specialit, byly lety smrti - tedy shazování odpůrců z vrtulníků do Atlanstkého oceánu, nebo do ústí řeky Rio de la Plata. Teror junty skončil v roce 1983 prohranou válkou o Falklandy s Brity. Film je plný většinou neznámých jmen, takže český divák při sledování dosta tápe neznajíc co měli dotyční za funkce a tím i za zločiny na triku. Jako drama ze soudního prostředí to bohužel také moc nefunguje, byť mi byla hlavní postava prokurátora Strassera velice sympatická a celou dobu jsem se o ní bál. Je zajímavé, že v Argentině se nakonec podařilo řadu lidí dostat před soud a za mříže. U nás dělají premiéra, ministry... Šílené. Film má svoji váhu spíše jako dokument, pro doplnění si vlastních znalostí a jako paralela k nám, vzbuzuje kupu nepříjemných otázek. U nás sice nevládla junta a neshazovala lidi do moře, přesto bych mohl jmenovat...   Patočka, Wonka, Toufar, Bryks, Kalandra, Píka, Coufal.... Kde jsou jejich vrazi? Jak byli po revoluci potrestáni? Třeba takový prokurátor Vaš dožil v pohodlí na penzi a jediné co ho štvalo, že mu revoluce překazila povýšení na generála... Stejně tak Urválek, Válková.... Leckdo má Argentinu ještě pořád za takovou banánovou republiku, ale ruku na srdce, v tohle nás už v tom roce 1985 o půl století těžce předběhla....   Dávám za tři výpovědi mučených.***

Táto právnická dráma, ktorá vrhá informatívne svetlo na historický proces s juntou a namáhavú prácu, ktorá bola pri jeho príprave, Argentína, 1985, rozpráva o stratégii právnika, ktorý bol vybraný na stíhanie tých, ktorí sú zodpovední za najkrvavejšiu diktatúru v argentínskej histórii. Inteligentne spracovaný a silne zahraný film je z väčšej časti pohlcujúci, no nevyužil svoj plný potenciál. Pojednávanie v súdnej sieni je natočené rafinovane, svedectvá zo skutočného života poskytujú silný, znepokojujúci popis brutality diktátorského režimu a sú dostatočne provokatívne, aby vzbudili emócie divákov. Napriek pochmúrnemu námetu sa vo filme objavuje humor a to tými najnepravdepodobnejšími spôsobmi a je efektívne realizovaný. Ale dej tiež stráca dynamiku zakaždým, keď sa pozornosť presunie z hlavnej udalosti na vlastný rodinný život protagonistu. Obžalovaní tiež v súdnej sieni takmer nečelia žiadnym konfrontáciam, vďaka tomu stráca film dynamiku a tým tento žáner nie je taký podmanivý. 6/10

Toto je určené pre argentíncov a pre nikoho iného. Pokiaľ nemáte input o ich histórii, tu je veľmi slabý a najviac vás zasiahnú až tie real story, ktoré tam odznejú. Lenže k nim sa musíte prekusať zmätočným úvodom a potom nudným záverom. Ako film zo sudnej siene to funguje, pokiaľ sa radi nudíte a len počúvate právnické konverzačky. 2 z 5

Tak si pročítám napsané recenze a ohlasy, které jsou zde k filmu, a připadá mi, že mé pozitivní hodnocení a vcelku nadšení po shlédnutí filmu je ulítlé. Ale nezměním ho, prostě na mě tento film tak zapůsobil (a nezdá se mi nesnesitelně dlouhý). Oba hlavní protagonisté jsou skvělí (Darina si pamatuji z hlavní role v Trumanovi).

V žiadnom prípade to nemá grády iných právnických drám zo súdnej siene, v ktorých to vždy v závere vyvrcholí nejakým emotívnym momentom. Rozhodne, a to chcem zdôrazniť, tomu neprospela ani 140 minútovka, pre ktorú snímok občas padol do dejovej letargie, pričom samotná udalosť, by si rozhodne zaslúžila väčšiu dávku myšlienkovej anarchie. Pamätajte na moje slová. Takýto monster proces, sa jedného dňa (dúfam), odohrá aj v našej krajine so všetkými tímy skurvysynmi v politike, ktorí účelovo spravili z tohto národa žobrač bez štipky sebaúcty.