More (1998)

Bezútešnosť sveta v tomto dielku, je predstavená ako dokonalá paralela s tým našim. Obyčajný človek stráca motiváciu pracovať a zveľaďovať spoločnosť, pretože systém ho k tomu núti nevyberavými prostriedkami, ktoré mali zaniknúť pokiaľ viem pred min. 100 rokmi. A pokiaľ nemá na výber, stráca svoje JA. Vizuálne opulentné.

Vlastně velmi jednoduchý snímek, který se snaží zpracovat téma, které bylo v různých audiovizuálních podobách zpracováno v desítkách podob, je něčím tenhle konkrétní výjimečný? Je, dokáže totiž jít ve všem do detailů a řemeslo dohnat do dokonalosti, jednoduchý příběh krásně sluší plastelínové animaci (ach, jak přenádherně depresivní), co jde ruku v ruce s hudbou, která dodává potřebný drajv. Hodně, hodně povedené.

Kolik myšlenek se vejde do šesti minut a kolik je filmů, které se ani za týdenní stopáž nezmůžou na nic než upocenou kuchyňskou moudrost. Ze všeho, co se dá z němého, avšak univerzálně srozumitelného modelínového příběhu vyčíst, mě nejvíc oslovilo varování, že když jeden pořád jen dává, časem se dobere až na dno. Takže – štěstí za každou cenu?

Málokomu sa podarí za krátkych 6 minúť spôsobiť divákovi depku :). Myslím, že tento krátkometrážny film pôsobil podobne aj na mnoho iných ľudí, ale režisérovi vyvolané melancholické emócie odpúšťam(e), pretože: skvelý dej, kde slová skutočne nie sú potrebné, geniálne vybratá hudba, ktorá to ako celok len podčiarkuje a šedá atmosféra, čo v človeku ostane ďalších pár minút a núti premýšľať...
PS: Ten plagát,wtf ??

Podmanivá hudba, která jen dokresluje cestu z bodu A - zoufalství do bodu C - prázdnota , mezičlánkem je bod B- pocit krátkodobého štěstí, na rozdíl od ostatních na mě díky bodu B působí More optimisticky, představte si, že bychom zůstali v bodu A nebo šli rovnou do bodu C a šlus.. to bych radši bral drogy, chlastal a chodil do bordelu, abych aspoň na chvíli uviděl ten barevný svět ...