Memories (1995)

Trojice příběhů z naprosto rozdílných prostředí oslní zejména vypiplanou animací a důrazem na detail. Prostřední příběh byl vyloženě perfektní – chlápek pracuje ve firmě, která se zabývá vývojem léků. A když jednoho dne přijde s rýmou, vezme si nechtěně pokusný lék, který ho doslova promění v chodící smradlavou bombu. Jenže on sám si neuvědomuje, že on je tím, kdo zabíjí všechny lidi. Jeho cíl je jediný – přinést svému šéfovi tajné dokumenty a onen lék... za každou cenu.

Opravdu jsem si oblíbilSatoshi Kona, který mě nejvíce zaujal svým filmemPaprika. Tento film nebo by se dal možná nazvat seriálem, je rozdělen na tři příběhy (epizody), které spolu nijak nesouvisí. Nejvíce z nich mě oslovil ten prvních, kterému bych dal samostatně klidně 5/5. Opravdu to připomíná to šílenství, které je vidět u velké části filmůSatoshiho Kona, obsahuje mnoho zajímavých myšlenek i mnoho vizuálně zajímavých momentů (všechny tři příběhy jsou v vizuálně nádherné) a skvěle divákovi předává informace o postavách bez toho, aby mu to přímo řekl. Druhý příběh je spíše žánru komedie a nedal bych mu více než 3/5, jelikož fakt nemusím japonský smysl pro humor (myslím ten smysl pro humor, jež se objevuje v mnoho anime atd.). Tato povídka (epizoda) má opravdu ne tak zajímavý příběh a celá situace, kterou příběh řeší by se vůbec nemusela řešit, kdyby hlavní protagonista nebyl úplně dementní. Poslední příběh (4/5) mě sice tolik nezaujal, ale rozhodně musím ocenit, že se jedná opravdu o unikát mezi animovanými příběhy, jak animačně (styl animace nebo záběrů je jedinečný a hodí se k danému příběhu), tak příběhově. Nejde tak ani o příběh - nevím jestli by se to vůbec mohlo nezvat příběhem. Epizoda se snaží ukázat život jedné normální rodiny v totalitním státě, což dělá skvěle.

Asi jsem od toho čekal více, protože ten první příběh mě příliš nebavil, druhý byl o něco lepší.DĚJ:První příběh„Magnetická růže“sleduje nákladní loď Corona, která zachytí nouzový signál a najde opuštěnou vesmírnou stanici. Inženýři Heintz a Miguel vstoupí dovnitř a objeví zbytky operní divy Evy Friedel, která zde žije jako holografická iluze. Druhý příběh„Smradlavá bomba“je o laborantovi Nobuovi Tanakovi, který omylem spolyká experimentální pilulku a začne uvolňovat smrtící pach, který zabíjí vše živé. Třetí příběh„Kanonenfutr“ukazuje život v opevněném městě, kde vše závisí na obsluze obřích děl. Chlapec sní o tom, že se stane důstojníkem, zatímco jeho otec pracuje jako nabíječ.ZHODNOCENÍ:První příběh byl fakt blbost, tomu dávám 2*. Druhý byl lepší, dávám 4*. Třetí povídka byla podle mě asi nejlepší - silně připomínala dystopickou společnost, která je v současnosti třeba v KLDR. Tak tohle byla velice nadčasová povídka, zobrazující ten největší hnus, odpornou militantní společnost plnou otroků.
Celkově je to zajímavá antologie, ale nerovnoměrná. Některé příběhy jsou slabší, jiné silné a aktuální.

Originálne pojatý animovaný film pozostávajúci z troch poviedok, ktorých spoločným menovateľom je sci-fi charakter. Jednotlivé poviedky s hodnotením:1. MAGNETIC ROSE, Her Memories (44'): 4 *   Najlepšia poviedka o vzrušujúcom vesmírnom dobrodružstve. Tieto vesmírne záchranné misie ma akosi vždy fascinovali - prichádza núdzový signál zo záhadnej vesmírnej lode z neznámej doby, ktorá vyzerá ako troska a schováva v sebe veľmi nebezpečné tajomstvo (ďalších filmových príkladov by som vedel menovať celý rad). Poviedka je veľmi nápaditá, to tajuplné miesto je proste úchvatné a navyše tu hraje nádherná Pucciniho hudba. Len v tom závere sa to z môjho pohľadu až príliš zvrháva na bohapustú akciu a tá úžasná tajuplnosť sa tým vytráca.2. STINK BOMB, The Stinkiest Weapon (40'): 4 *   Zaujímavá, apokalypticky ladená poviedka o záhadných pilulkách. Je veľmi akčná a poriadne brutálna (veľké množstvo mŕtvych) a očarila ma predovšetkým svojím čierno-humorným vyznením. Opäť musím pochváliť výbornú hudbu.3. CANNON FODDER, City of Cannons (22'): 3,5 *   Táto poviedka z pretechnizovaného, militarizovaného sveta ma síce bavila najmenej (občas je trochu jednotvárna), ale určite jej nemôžem uprieť originalitu a protivojnové posolstvo. Tá industriálna hudba má svoje podmanivé čaro (predovšetkým tá v záverečných titulkoch).

Japonský poviedkový animovaný film. Už opening je zážitok, ide o mozaiku/rýchly strih vecí nejako definujúcich vtedajšiu dobu. Animácia je japonská klasika tej doby, veľmi príjemná. Všetko je prepracované, až na tváre postáv, možno kvôli zámeru ľahšie vytvárať vtipné situácie. Prvá poviedka sa odohráva vo vesmíre. Astronauti opravujú iné vesmírne objekty vytvorené ľudskou rukou. Nádhera. Stav beztiaže a štyria sťažujúci sa členovia posádky. Prijmú SOS signál a keď dvaja prídu do vesmírneho objektu, nestačia sa čudovať. Hologramy a udalosti mätúce ich rozum, kde nevedia, čo je realita a čo virtuálna realita. Zasnený lenivý sukničkár Miguel je nadšený, ženatý otec Heintz sa snaží všetko brať realisticky. Porovnanie so Solaris tu iste je, ale v slávnom filme ruského velikána bol príbeh koncipovaný emočnejšie a hologramy vytvárané na inom základe ako tu. Tu je však väčšie napätie o postavy, ktoré si nemôžu byť ničím isté. Kvalitná poviedka ku plnému počtu mi v tejto poviedke chýbali vyhrotenejšie vzťahy medzi postavami. 80%. Druhá poviedka začína v 45. minúte. Z vesmíru sa presúvame na Zem do japonského mestečka pokrytého snehom. Hlavný hrdina Tanaka si dá u doktora pichnúť očkovaciu látku. Má teplotu, ale ako vysvetľuje recepčenej v práci, nemá dievča, ktoré by sa oňho doma postaralo. Síce dabérov hlas je flirtujúci, recepčnú to necháva bez emócií. V kľúčovom momente prezerania si záhadnej tablety hrá hudba strunového nástroja. Všetci ľudia okolo hlavného hrdinu zomierajú na neznesiteľný smrad. On síce tuší, že to ním (váha, či bude ďalej kráčať ku ľuďom), no napriek tomu sa vždy rozhodne ku ľuďom ísť a oni zomierajú. To je pravé fantasy a žiadna logika, skoro ako netrafenie hlavného hrdinu viacerými riadenými strelami. Pointa je vtipná a trochu prekvapivá. Poviedka však nie je dostatočne prepracovaná a vtipná. Slabších 60%. Tretia poviedka sa zaoberá fikčným svetom, asi totalitou, kde je hlavným cieľom národa staranie sa o obrovské kanóny, ktoré sú rozhodne gigantické a vyskytujú sa ako súčasť budov skoro na každom rohu. Je tu minimum dialógov, na ktoré sa dá nadviazať nejakým dejom. Tu som mal problém nájsť si obľúbenú postavu, šlo skôr o vykreslenie nápadu ako takého, ktorý ma ale príliš nezaujal. Cením postavy nakreslené karikatúrnym štýlom. 20%. Vo výsledku je škoda, že všetky tri poviedky boli spojené do jedného filmu, keďže kvalitatívne, obsahovo a formou boli každá úplne inde.