Daft Punk & Leiji Matsumoto's Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem (2003)

Hodinu dlouhý videoklip pro desku Discovery od Daft Punku, který v sobě ukrývá jednoduchý, avšak úderný příběh. Jelikož je to němý film, všechny nevyřčené dialogy, emoce a celý děj je vyjádřen hudbou dvou géniů, která mě celého chytne a nepustí. Hudba od Duft Punku začíná jednoduchým, chytlavým beatem, někdy s pár slovy, a postupně přidává na síle, intenzitě, emocích. Tahle neobvyklá smíchanina tak udělá neskutečný dojem. Něco tak ojedinělého není k nalezení. Nádherná, geniální, vibratní sci-fi animace japonského stylu se do muziky proplétá neskutečným způsobem, který velmi audiovizuálně pohladí. Rozhodně vidím možnou kritiku, která může nastat u lidí, kteří nemusí Daft Punk nebo anime. Když se člověk od nějaké averze odprostí, rozhodně najde krásu v jednoduchosti příběhu, který spojený s hubou může být velmi emotivní.

"One more time..."Celý film vyprávěný formou soundtracku. Kdo by to byl řekl, že to vlastně celé funguje. Krásné anime, skvělý soundtrack... Co víc si přát. Ve filmu vlastně o víc nejde. A takhle to stačí. / Klipy co pak běžely v kině jsem vlastně skoro nepobral. Ale bylo mi řečeno, že to vlastně nikdo. [Kino] (75 %)

Včera jsem si tento mistrovský počin znovu vychutnal ve Světozoru. Ve snímku se mísí perfekcionismus Daft Punku v hudbě a japonský perfekcionismus v animacích. Na velkém plátně jsem si všímal detailů, které jsem předtím neznal, oceňuji i to, že bez jediného slova dokáže film od vyprávět poměrně komplexní intergalaktický příběh se super vizuály. Bylo by krásný, kdyby v kinech znovu uvedli i Electromu.

Daft Punkje fenomén. Není to sice hudba pro každého, ale minimálně fakt, že tohle mysteriózní hudební duo dokázalo povýšit o několik levelůdědického Trona, jim zaslouženě zvyšuje obecnou pozornost. O filmu jsem se přitom, nepolíben interními informacemi o rozpadu skupiny, dozvěděl jen díky letmému pohledu na program kina v Opavě v jinak okurkové předvánoční sezóně. Zkusit to? Nezkusit to? Alternativní program na plátně nevídám často, ale zas tenhle nezvyklý styl hudbo aspoň jednou zaslechnout v kvalitním Dolby 7.1 (Trona jsem žel nestihl) mě docela lákalo. Nakonec jsem dostal víc, vlastně mnohem víc. Stylovou anime s poměrně originálním námětem a moc pěkným závěrem, který ještě po závěru tohoto zhruba hodinového videoklipu okořenili několika dalšími z tvorby tohoto neobyčejného hudebního dua. A když koukám na zdejší hodnocení, hned se necítím tak punkově odlišný, jak jsem si myslel. No, jak říkám - tihle pánové i přes dosti nemainstremovou tvorbu dokázali oslovit mnohé. Je-li to jejich labutí píseň, je zatraceně pamětihodná!

Pokud jste Interstella 5555 dosud neviděli a hudba Daft Punku vám není vyloženě odporná, tak vám rozhodně doporučuji do kina zajít (neváhejte, protože nasazení v kinech bude velmi omezené). Pokud ho už znáte, pak je rozhodování o návštěvě kina složitější a důležitější než samotný film asi bude skutečnost, že budete sedět obklopeni ostatními fanoušky a z kvalitních reproduktorů si film užijete společně.