Milé laskavosti (2024)

Tři samostatné povídky, ve kterých jsou stejní herci v různých rolích, což trochu ovlivňuje pohled diváka na jeho osobu. Pouze jeden herec má kontinuální prolínací linku do všech tří příběhů. Z první povídky bych režiséra ani nepoznal, druhá a třetí povídka už měla jasný rukopis. Jasný děj, který později přejde do bizaru.

Filmařům nemůžete věřit. Rádi přehánějí, často s námi diváky manipulují a pak na nás dělají dlouhý nos. Lanthimos je toho typickým příkladem. Ironicky míněné Milé laskavosti čtěte jako Milé krutosti, kde určujícím povahovým prvkem jsou sobectví a bezohlednost na straně těch, co "laskavosti" očekávají a vyžadují a poddajnost a ovladatelnost na straně těch, co je poskytují. Kdybych měl snímek co nejstručněji charakterizovat, je to intelektuální hříčka o různých formách manipulace a mechanismech moci v mezilidských vztazích, zaplněná bizarními postavami s jejich výstředním chováním. Film tvoří tři filmové povídky zahrané stejným týmem herců, kteří si jen prohazují role. Má to svůj nepopiratelný půvab za předpokladu, že jste přístupní experimentům a poněkud extrémním výstřelkům a legráckám režiséra, co i přes průnik do hollywoodské smetánky odmítá přestat být svůj. Vadou na kráse je stopáž, 163 minut podivností může být příliš i pro nadšence z filmových klubů... Celkový dojem: 75%.

Celé je to postavené na kontraste vymyslenej absurdity a bežných situácií z reálneho života. Postavy sa chovajú v podstate normálne, len tam niekde na pozadí ich motivuje spoločná iracionalita, ktorá však pre diváka nie je presne definovaná. Najviac mi asi pekáža, že netuším, čo tým chcel autor povedať. Bežne sa mi stáva, že to neviem presne a len hádam zámer alebo viacero zámerov autora. Ale tu mi napadla len snaha samoúčelne šokovať diváka. Inak to bolo pekné, herci a kamera perfektní - z remeselnej stránky perfektne odvedená práca.

Tvorbu řeckého režiséra Yorgose Lantimosose jsem si celkem oblíbil. Baví mě na něm zejména to, že je to originální autor, který je schopen natočit tak bizarní film, jež vás bude bavit sledovat a zároveň se divit tomu, co se děje na plátně. Milé laskavosti jsou povídkovým filmem, kde se odehrají 3 různé příběhy, přičemž kvalita vyprávění a zápletky postupně upadá. První dvě povídky byly skvělé, měly celkem drive a celkem se u nich divák dobře bavil. Ta poslední záležitost tomu trochu hodila klacky pod nohy a film jste chvílemi sledovali trochu z donucení. Možná by zajímavější, pokud by režisér vybral více různých příběhů, které by se vzájemně protínaly. Bohužel to se nestalo. Ale celkově hodnotím 7/10 ač mám pocit, že Lantimossos se začíná trochu  vykrádat

Co to sakra bylo za bizarní magii, že sem na to civěla přes dvě hodiny a nemohla se vod toho odlepit a furt sem to chtěla pochopit a najít v tom něco něco něco…  Tak jo, kontrola, dominance, manipulace, extrémní sebestřednost, černej ultra černej humor. Neměla bych se asi bavit, ale bavila jsem se. Asi mě tahle bokovka měla navnadit na závěr trilogie Bugonia.