Love Me Tender (2025)

Opäť skveláVicky.Je vždy úžasné sledovať, čo dokáže pre svoje filmové úlohy urobiť. Vo filme stvárnila Clémence, ktorá sa otvorila nekomfortnému, no zato úprimnému spôsobu života. Sledujeme, ako to ovplyvňuje jej postavenie matky, prežívanie materstva formuluje do lyrických zamyslení a vytrvalo až do určitého momentu bojuje o svoje miesto v živote maloletého syna. Uvedomenie si, že aj sociálny systém v krajine západej demokracie ako Francúzsko nie je dokonalý prináša našincovi podivné uspokojenie. Čo ma však vôbec neuspokojilo bolo, že v príbehu takmer úplne absentuje perspektíva otca, ktorý sa tiež chtiac nechtiac musel vyrovnať so situáciou. Holt, nič nie je dokonalé. Videné ako prvý film MFF Cinematik 2025 v Kino Klube.

Za 133 min ani jedno plané slovo, ani jedno prázdné gesto a jen ždibec hry na city. Předpokladem svobody je zodpovědnost, proto svobodu netolerují nezodpovědní.

Vicky Krieps si ráda vybírá náročné role a ani Love Me Tender není výjimkou. Clémence a její bývalý manžel Laurent se ve střídavé péči starají o malého syna Paula. Záhy se však zdánlivě idylická situace začne pozvolna měnit a Laurent usiluje o svěření Paula do výhradní péče. A to proto, že si Clémence "dovolila" otevřeně mít vztahy se ženami, vzdát se prestižní právnické kariéry a věnovat se svobodnému psaní, které vás samo o sobě nemusí uživit. Boj o péči o dítě s patriarchální a úřední mašinérií se zdá být beznadějný... Ve svém druhém filmu se režisérka Anna Cazenave Cambet pustila do zpracování nelehké látky, ale dlouho tady nebyl tak komplexní pohled na jeden na první pohled běžný spor, který se týká mnohých rodičovských párů. Pokud si žena "dovolí" žít po svém, je její mateřství patriarchálním systémem zpochybňováno a znevažováno. Díky Bohu za filmy jako Love Me Tender, kde je ženský hlas pořádně slyšet. Silný a univerzální snímek, který až do konce nepoleví.(14.11.2025)

Jak bojovat boj se zhrzeným mužem o právo na své dítě? Co má člověk dělat, když mu nikdo neumí nebo nemůže pomoct a samo dítě je zřejmě pod vlivem otce? Opravdu je vhodné mstít se prostřednictvím dítěte? Tenhle film není úplně lehké sousto, a ačkoliv bych chtěl věřit, že toto se v reálu příliš neděje, je mi jasné, že dít se to může. Žena ve filmu to nemá snadné a byť se snaží, chvíle se synem jsou krátké a čím dál vzácnější. Skvělý námět a film, z něhož mi je tak trochu smutno, protože samozřejmě žádný důvod pro mstu není ospravedlnitelný, ale činit tak kvůli tomu, že bývalá manželka začne preferovat ženy je obzvlášť smutné. Silná káva. [59. MFF Karlovy Vary](10.07.2025)

Vybroušený klenot, který nikdo nechce nosit, protože je příliš těžký. Snímek nás provází náročným obdobím rozvedené lesbické matky, která bojuje o právo vídat své dítě s mlýny tak velikými a mocnými, že jejich skutečné rozměry si uvědomíme až v závěru filmu, který, byť prozářený sluncem, je prost naděje. Režisérka Anne Cazenave Cambet prokazuje režijní vyzrálost, která je přímo úměrná osobnostní síle hlavní postavy,  nekonformní Clémence. Je to vrstevnaté a plnokrevné dílo, zcela prosté vydírání a režijních berliček, které s nás pevně a nekompromisně vede k neblahému cíli. Je příznačné, že toto téma o ženách a dětech, uchopila do rukou žena. Hlavní protagonistku vykresluje pozvolna, ale přesně, jako vzdělanou, inteligentní a morálně integrovanou ženu. Prostřednictvím příběhu klade otázky, na které je těžké nalézt jednoduché odpovědi. Je přípustné, aby žena opustila rodinu? Může se lesba plnohodnotné starat o dítě? Muži jsou zde v menšině, nejednoznační, v pozadí, ale pravděpodobně mají velké slovo, které drtí. Skvělý film!(05.07.2025)