Love Me Tender (2025)

Musím uznať, že spočiatku ma tento film až tak nezaujal, avšak postupne som s Clémence začal čiastočne sympatizovať (nie vo všetkom) a fandil som jej, aby sa jej podarilo prekonať nástrahy zabehnutých "noriem" v spoločnosti a súdnictve. Clémence však spravila zásadnú chybu, že o syna nebojovala od začiatku, ale až keď pochopila, že ho stráca (to som akosi nepochopil, prečo sa nesnažila skôr, obzvlášť keď v justícii pôsobila aj ona sama). Ten jej ex Laurent bol teda riadny zmrd. Btw. tie stretnutia so synom za účasti kurately musia byť fakt stresujúce (hlavne, že sú v "záujme" dieťaťa). 3*

Opäť skveláVicky.Je vždy úžasné sledovať, čo dokáže pre svoje filmové úlohy urobiť. Vo filme stvárnila Clémence, ktorá sa otvorila nekomfortnému, no zato úprimnému spôsobu života. Sledujeme, ako to ovplyvňuje jej postavenie matky, prežívanie materstva formuluje do lyrických zamyslení a vytrvalo až do určitého momentu bojuje o svoje miesto v živote maloletého syna. Uvedomenie si, že aj sociálny systém v krajine západej demokracie ako Francúzsko nie je dokonalý prináša našincovi podivné uspokojenie. Čo ma však vôbec neuspokojilo bolo, že v príbehu takmer úplne absentuje perspektíva otca, ktorý sa tiež chtiac nechtiac musel vyrovnať so situáciou. Holt, nič nie je dokonalé. Videné ako prvý film MFF Cinematik 2025 v Kino Klube.

Silnej příběh, obzvlášť s vědomím že se skutečně odehrál. Vicky Krieps opět výborná.

Za 133 min ani jedno plané slovo, ani jedno prázdné gesto a jen ždibec hry na city. Předpokladem svobody je zodpovědnost, proto svobodu netolerují nezodpovědní.

Vicky Krieps si ráda vybírá náročné role a ani Love Me Tender není výjimkou. Clémence a její bývalý manžel Laurent se ve střídavé péči starají o malého syna Paula. Záhy se však zdánlivě idylická situace začne pozvolna měnit a Laurent usiluje o svěření Paula do výhradní péče. A to proto, že si Clémence "dovolila" otevřeně mít vztahy se ženami, vzdát se prestižní právnické kariéry a věnovat se svobodnému psaní, které vás samo o sobě nemusí uživit. Boj o péči o dítě s patriarchální a úřední mašinérií se zdá být beznadějný... Ve svém druhém filmu se režisérka Anna Cazenave Cambet pustila do zpracování nelehké látky, ale dlouho tady nebyl tak komplexní pohled na jeden na první pohled běžný spor, který se týká mnohých rodičovských párů. Pokud si žena "dovolí" žít po svém, je její mateřství patriarchálním systémem zpochybňováno a znevažováno. Díky Bohu za filmy jako Love Me Tender, kde je ženský hlas pořádně slyšet. Silný a univerzální snímek, který až do konce nepoleví.(14.11.2025)