Les Lèvres rouges (1971)

V první polovině sedmdesátek frčely lesbické upířiny a svou polívčičku si přihřál i Harry Kümel sDaughters of Darkness, které uvedl ve stejném roce jako svou povedenou filmovou adaptaciMalpertuis. Od půlky mě to mírně nudilo, ale musím uznat, že výprava, vizuál a kostýmy jsou parádní, Danielle Ouimet je velmi půvabná blondýnka a Delphine Seyrig zase výborná hraběnka Bathoryová jezdící v červeném autě.

Toliká estetika v blonďaté ženské kráse, andělsky bílých dámských kostýmech a melancholické poetice, připomínající takřka PolanskihoHořký měsíc… zazděná tolika prázdnými a nevzrušivými dialogy. A taky nedokreslením charakterů postav, na kterých komorní interakci měl celý film stát, coby psychologický rozbor fascinace násilím, bezmocí a odevzdání se vyšším sílám. Ani nahota zde není využita účelově a dostatečně uspokojivě. Na tvář, účes, šaty a klidný, svůdný hlas Delphine Seyrig coby grófky Elizabeth Báthory ovšem jen tak nezapomenu.

Precíznu prácu kameramana, kostymérov či osvetľovačov by som viac docenil, ak by film nebol nakrútený na začiatku sedemdesiatych rokov, pretože dobová atmosféra ma vôbec neoslovila a do tohto hotela by som nešiel stráviť noci ani zadarmo. Toto je ale skôr môj osobný, čisto subjektívny problém. Prvá hodina filmu plynie veľmi pozvoľna, dôraz je kladený okrem spomínanej vizuálnej zložky aj na psychológiu, ďalšia polhodina je už značne explicitná a pripomína niečo medzi dobovými erotickými filmami a hammerovskými horormi. Bohužiaľ som film videl so značne nepodareným anglickým dabingom a aj preto mi pripadalo, že postavy sú mentálne akosi spomalené, čo najlepšie dokumentuje záverečná nehoda, ku ktorej vôbec nechápem, ako mohlo dôjsť. Snímka je ale bohatšia čo sa týka nastolených témat, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Príbeh Bathoričky je značne modernizovaný, predovšetkým tu ale silno cítiť univerzálnu tému túžby po ovládaní blízkych ľudí a to nielen v zmysle, že muž potrebuje svoju ženu vlastniť ako majetok.

"Dobrý den být naživu..." Ohó, tak tohle je zvláštní film, který více skrývá než odhaluje, přesto (nebo právě proto) dokáže vybudovat slušně zajímavou atmosféru a pohltit diváka ať už interiérem hotelu nebo hereckým obsazením ženských rolí. Silně mysteriózní, napínavé, vizuálně okázalé, herecky zajímavé moderní lesbické drama o Elizabeth Bathory v příjemně erotickém hávu a s feministickým kontextem. Opravdu zvláštní záležitost, spíše tajemná než ryze horrorová. A ten závěr v autě... "Ještě tolik nocí padne a padne do propasti času." 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 93/101

Kvalitný a originálny eurohorror, avšak značne podhodnotený a nepochopený. Výborná kamera a vizuálne spracovanie z neho robia až artovú záležitosť. Štýlovo mi to trocha pripomenulo The Hunger s Catherine Deneuve alebo Nech vojde ten pravý, čiže horrory, ktoré ťažia hlavne zo znepokojivej atmosféry. Nízke hodnotenie si vysvetľujem nesplnením očakávaní u bežných horrorových fanúšikov, pretože tento film je jednoducho iný.