Lekce (1971)

Pomerne zajimavy a rozhodne dobre, dokonce velmi dobre obsazeny válečný (špionážní) film, kde několik málo postav a německých uniforem dokaží úžasně obsáhnout a nastínit válečnou atmosféru. Začátek - řekněme prvních 45 minut bylo pravdu zajímavých a mělo i takový spád, dalo se v tom i docela dobře vyznat. Bohužel, film poté začne v ději trochu pokulhávat, protože se zde každou chvilku objevují nové a nové postavy a né vždy je úplně patrné pro jakou stranu se rozhodli a na jaké straně budou střílet! Každopadné se jedná o velmi pěkný film, který žel není pro každého...

„To je jako v detektivce. A v čemu sis myslel, že jsi se to octl.“Taky mi trochu trvalo, než jsem se zorientoval, v čem jsem se v případě tohoto špionážním filmu octnul. Má totiž poněkud komplikovaný scénář a je v něm příliš mnoho postav, takže bylo těžké někdy usuzovat, kdo je kdo. Herecky je to velmi slušné, ač to v případě Karla Högera s Janou Brejchovou po boku není asi zas takové překvapení. Jinak škoda, že se film nevyhne jistému ideologickému balastu, kdy ukazuje jak jediní Rusové měli zájem o informace z hitlerovského Německa. A pak mě štvalo to zarámování celého děje poválečnou špionáží hlavního hrdiny proti západoněmecké vládě v úvodu a závěru film (zde jen v náznaku).

Oprávene prachom zapadnutý film, ktorý pendluje niekde medzi špionážnou drámou a politickou-vojnovou detektívkou. Ťažkopádne prerozprávanie, niekedy zbytočne komplikované, naviac poplatné dobe vzniku. Film pôsobí zastarale a nielen kvôli čiernobielej kamere, ktorá bola v 70. rokoch už out. Scény na uliciach sú ľudmi a autami vyprázdnené, najviac je to viditeľné pri autonaháňačke, kedy sa po uliciach preháňajú iba jediné 2 autá (!). To, čo ho čiastočne drží nad vodou, je charizmatický Höger v hlavnej úlohe a pre našinca atraktívne prostredie švajčiarskej cudziny, v ktorej sa dej odohráva, a ktoré je vo filme pseudoneutrálne. Je to tak na hranici 2* a 3 *.

Výpravný poměrně složitý film o švýcarském podílu na špionáži v období druhé světové války. Opravdu to není film pro každého diváka, je třeba znát principy a události špionáže v tomto složitém čase politických a válečných operací. Velmi dobré herecké výkony i zajímavě pojatý scénář a kamera, dle mého je to zdařilé dílo, které mělo odrazit švýcarskou snahu čelit nacistickému nepříteli již od událostí z roku 1939, ovšem celé je to příliš zamotané a na scéně se objevuje celá řada postav, což chvílemi zvyšuje chaotický ráz příběhu.

Nezaměnitelný československý film, jenž se zabývá špionážní činností ve válečném neutrálním Švýcarsku. V hlavní roli se objevil K. Höger ve své charakterově typické roli, jakožto německý profesor Albert Lenz, který emigroval do Švýcarska a kývne na nabídku přijímat šifrované zprávy německých spiklenců. Tyto informace měly být předány spojencům či být využity jiným prospěšným způsobem. Ve snímku jsou zmíněny významné fáze a zlomy války a čím víc válka spěje ke konci, tím víc je Lenz přesvědčen, že celá jeho snaha a riziko bylo zbytečné, neboť cenné informace, které získal, zůstaly nevyužity. Lenzovu manželku hrála poněkud překvapivě J. Brejchová. Veškeré ilegální aktivity měl zkušeně pod kontrolou osvědčený I. Prachař, který zahrál vydařeně švýcarského šéfa tajné služby. Ve vedlejších rolích se představilo mnoho známých československých i zahraničních herců, například V. Brabec hrál asistenta švýcarského komisaře a jeho role se dá považovat jako generálka pro majora Zemana. V tomto případě však filmových postav bylo už přespříliš, neboť nejeden divák v nich nepochybně ke konci filmu ztratí orientaci. Domnívám se, že se jedná o svým způsobem unikátní snímek, plný politických intrik a diplomatických úskoků v zcela netradičním prostředí, závěr filmu však je na můj vkus poněkud nepřehledný.