Láska a válka (1996)

Romantická dobovka v atmosféře 1. světové války. Z dnešního pohledu je hlavním tahákem pochopitelně mladá Sandra, ještě v době před jejím AI klonem dnešní doby. V době vzniku asi spíš postava Hemingwaye a Attenborough na režisérské stoličce.  V první řadě, překvapila mě výprava filmu, mám Attenborougha zafixovaného jako režiséra spoléhajícího na velké scény a pompézní vyprávění. Tady se jede ve většině případů v hodně komorním duchu, některé scény vypadají spíš jak klasická TV produkce, každopádně to ale obecne hodně vytahuje ještě ten devadesátkový poctiví vizuál, kdy to celé opravdu vypadá jak kdyby se to natáčelo přímo v době, kdy se to odehrává. Plus je fakt, že vlastně je to příběh dvou lidí, a tam kde je to třeba, tak dokáže na tom příběhu jedné postavy ukázat i ty hrůzy války.  Ale jako celek to nemůžu bohužel hodnotit úplně pozitivně. Nejvíc tomu podle mě ubližuje, jak je to poměrně rázně rozdělené na dvě poloviny. První půlka šlape dobře, celé to nemocniční prostředí s nebezpečím blízké fronty má dobrou atmosféru a i ta chemie postav tu funguje a hlavně má logiku. Jakmile to ale střihne o osm měsíců dopředu, už do poválečného období, tak to za mě prostě přestane fungovat. Přitom samotnej Hemingway v tomhle ohledu jako charakter nabízí dost zajímavý prostor pro rozvoj, ale tím, že se to soustředí pouze na ten romantický vztah, tak se tohohle nedočkáme. Podle mě by bylo třeba lepší pro nějaké vnitřní fungování filmu, potažmo třeba k navázání na Hemingwaye jako postavu, kdybu postava Bullock ve filmu zemřela.
P.S. ODonnell v hlavní mužské roli je tu docela marnej.

Sandre Bullockovej to vo filme sekne, len škoda, že film sa viacmenej zaoberá iba nenaplnenou láskou vtedy neznámeho Hamingwaya na úkor záživnejšieho alebo silnejšieho príbehu. Spracovanie i výprava pôsobia skôr televízne. Ak niekto očakáva od filmu iba romantiku, dočká sa, nám ostatným, čakajúcim od filmu o trochu viac, to príde nenaplňujúce. Apropo, vekový rozdiel 7 rokov je niečo až tak priepastné, že by to mala byť prekážka?

Slaboučké. V 90. letech snad atraktivní romance na téma Hemingway a Agnes von Kurowská, ale dnes už jen vzpomínka na roky, kdy tak seriózní téma dávali takovým jako byl Chris O'Donnell nebo Sandra Bullock. Lépe čas věnovat románuSbohem, armádonebo jeho první adaptaci s Gary Cooperem z roku 1932. U těchto dvou počinů je totiž kvalita zaručena.

Film je obyčajným romantickým rozprávaním zo života. S tým, že Ernest Hemingway to napísal ďaleko lepšie, než je to natočené. Ale nevadí. Čo mi vadí je ale hlúposť ľudí, ktorí si dovoľujú niečo komentovať a pritom sa ukáže len ich bezbrehá stupidita. Taký užívateľ Hapretor napríklad kritizuje, že Sandra Bullock vyzerá oproti O'Donnellovi staro. Vraj proti nej vyzerá ako mladík... Nuž áno, veď celý film je presne o láske mladíka k staršej žene a taký je aj knižný príbeh Hemingwaya. Zdá sa, že zas niekto nevidel film, nečítal knihu a napísal tu pár grcov.

Musím sa priznať že nie som fanúšikom ani jedného z hlavných protagonistov, ktorými v tomto prípade sú Sandra Bullock a Chris O'Donnell, ale za to ma upútalo to, že sa jedná o obdobie z prvej svetovej vojny a toho už fanúšikom som. Film sa však veľmi vo vojne neodohráva, teda myslím priamo v nej a myslím že mu veľmi neprislúcha zaradenie do kategórie vojnových filmov, i keď je v tom období. Film som videl už veľmi dávno, ale viem že už vtedy na mňa pôsobil dosť lacno a nízkorozpočtovo. Proste len taký bežný romantický film na unudenú nedeľu.