Kudy kam? (1956)

"Napsal by například Marx, to co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti...?":D Téma ženské emancipace (resp. rovnoprávnosti mezi mužem a ženou v manželství) po socialisticku se tvůrcům této komedie podařilo pojmout vážně zábavně. Nejvíc jsem se bavil, když Sovák s Marvanem prali v neckách na valše prádlo. A užil jsem si i Natašu Gollovou v krásné roli paní Mackové. Škoda že takovýchto rolí nedostala tahle herečka za socialismu víc. Vážně velká škoda.

Film z dob, kdy chlapi byli chlapi a voňavka sprosté slovo (běda mužům, kterým žena vládne, nebo stojí vedle něj). Stát (strana, systém) se rád motal i do takových podružných věcí jako manželství nebo láska, aby dal svým ovečkám najevo, že má jejich život pevně v hrsti. Filmy z této doby jsou těžce schizoidní, na jednu stranu zrovnoprávňují ženy, na stranu druhou dávají najevo, že jsou pořád občany druhé kategorie a do záležitosti mužů se nesmějí plést... protože jejich místo je hlavně u plotny. Tady na to jdou lehce humornou formou, ale poselství je jasné.

Zajímavá vložka v CV Oldřicha Kautského. Mezi dvěma veleúspěšnými pohádkami vytvořil ještě toto. Dílo je vlastně lehce nadčasové. Za komunismu totiž otevření tématu mužských a ženských prací muselo působit přinejmenším podivně. Jinak to totiž bylo dané. Žena se starala o domácnost, většinou ještě při práci a muž vydělával. Nic se neřešilo, tak to prostě bylo. To, že je dnes možné, aby muž šel na mateřskou (otcovskou) by tehdy bylo považováno za zhovadilou rozmařilost. Feministky by nad tímto filmem asi jásaly nadšením. Neschopný muž se ukazuje v pravém světle. Nedokáže uklidit natož navařit. Praní pak končí naprostou katastrofou. Asi i tehdy lidé brali komedii s velikánskou nadsázkou jako nějaké sci-fi. A pak se to obrací. Když už chce muž být maximálně v domácnosti a soběstačný, ženě se to zase nelíbí. Na tehdejší dobu je to nicméně pozoruhodný snímek. Třeba i spojením Jaroslava Marvana a Nataši Gollové, což je něco naprosto ojedinělého, aby spolu tito dva hráli manžele. Ale překvapivě jim to sedlo. A tak to, co zde bylo bráno jako legrace, by asi ve skutečném životě padesátých let neprošlo a bylo odsouzeno jako rozmar. Tím spíš se zase my dnes můžeme bavit tím, co tehdy lidé mohli řešit a nebrali to jako samozřejmost.

Naprostá kravina, první hodina jen těžko k vydržení. Nejhorší je asi podrobný rozbor manželského života velikého učence a ještě většího podvodníka Mosese Mordecaie Marxe Leviho. Naštěstí se ke konci povedla scéna s praním prádla. Od té chvíle se to trochu zlepší. Nepomohou velcí herečtí machři, dokonce ani Lipský, který se nestydí do kamery sprostě ukazovat kosočtverec. 40 %

Úvodní soudní jednání je celkem slibné (zejména Lipský a jeho odbočka k Marxovi). Zbytek je ale nuda bez nápadu, což nezachrání ani slušné herecké obsazení. Trochu naděje u mě vzbudil Sovákův plán předstírat, že se příliš vžil do role ženy, bohužel to bylo příliš průhledné a nepodařilo se z toho vytěžit v podstatě žádnou vtipnou situaci.