Kos v ostružiní (2023)

Zaujímavý gruzínsky film o starej panne, ktorá žije vo svojom zaužívanom stereotype - až kým jedného dňa nepríde závan túžby po Murmanovi. A zrazu je celý jej doterajší život hore nohami. Dejová línia je síce jednoduchá, ale to vykreslenie situácie a náhlych emócií tomu pridalo na celkovej kvalite. Aj keď ja osobne by som uvítal aj niečo epickejšie a dramatickejšie, keďže priestor na to určite bol. Dialógy tiež často zostali v úzadí a skôr to bolo sústredené na vnútorné vnímanie. Ale čo už, základ príbehu bol dobrý a pútavý, takže aspoň tie 3* si to určite zaslúži.

Film z gruzínského venkova mě zaujal uvěřitelností hlavní hrdinky. Ze začátku si spolu s jejími spoluobčany říkáte, že je jasné, proč je starou pannou, ale nakonec zákonitě vzbudí vaše sympatie, protože je v ní víc než se zdá. Skvěle se zde také pracuje s nahotou. Už dlouho mi odhalené scény nepřišly tak přirozené.

Jemný pohled do Gruzínské kinematografie s jednoduchým náhledem do lidské společnosti. Od úvodní scény ale film nenabral potřebnou dynamiku a krom původu i s tak skvělým charakterem jako jeEteroto nedotáhliGruzincidál než na pouhou suchou komedii o existenci a drbech.  Představte si českou klasikuSlunce, Seno.., ale angličtější, komornější a duchaplnější (možná i lepší) a máteKosa v Ostružiní.

Film je tiahla feministická romantická 
dráma o antipatickej samotárskej outsiderke, ktorá sa drží svojich zásad, a napriek zamilovanosti v jeseni života sa nechce viazať. V závere prichádza tak nejak očakávaný zvrat a nedozvedáme sa ani len náznakom, ako sa s tým hlavna hrdinka chce vysporiadať. Normálne nemám problém s tým, ak je dej nedorozprávaný, otvorené závery a pod. Ale zásadným problémom tohto filmu je, že v jeho neúplnosti sa stratila pointa. Prírodná symbolika, ktorá sa črtala z názvu a aj zo začiatku filmu sa tiež časom úplne vytratila. Tento artový minimalizmus na mňa, hold, nefunguje.

Je to hluboká a pocitová artovka o realistickém prozření ženy, která byla vedena k tomu si život neužívat tak dlouho, dokud si pro ní nepřišel sám. Kos v ostružiní je zajímavá záležitost reflektující život ve věku, který není sexy ani trendy. Sám film se takový ani nesnaží být, v čemž vidím hlavní půvab konceptu. Elene Naveriani je bohužel až příliš doslovná, nemyslím, že mluví k divákovi, který je prvoplánový a nechápající. Závěr včetně skvělé finální scény má každopádně silné dozvuky a projevuje se v něm jasný filmařský záměr i cíl.