Konec jasnovidce (1957)

Mimořádně zdařilá satirická povídka jakoby vystřižená z Bubáků pro všední den nahlíží proměnu zamilovaného řemesla v komunálních službách, tedy jeho naprostý úpadek. Vedle dvojznačného (dvojsečného) sdělení překvapí i dílčími reflexemi různých povah hledajících budoucnost v temnotách padesátých let a dokonalým stylem založeným na hře hyperbol.

Sice kratší, ale vynikající film. Pod pláštíkem komunální kritiky se skrývá rafinovaná kritika absurdity státu, který všechno znárodňuje a řídí, zákazem podnikání demotivuje lidi. Navíc je tu plejáda výborných herců vytvářejících skutečný koncert - každý detail je promyšlený, gesto, mimika. Takový kontrast proti mnoha velkofilmům, kde hlavní hrdina má v podstatě jeden výraz.

Velmi solidně a odvážně (na svou dobu) natočená satira (kde by mne zajímalo, jestli vážně jasnovidcem byl, nebo ne) s chytrými dialogy (zvláště rozmluva Horníčka s Menšíkem je dokonalá ("Jak dlouho jste byl na posledním místě?" - "Nevím, já zrovna neměl hodinky."), velice podmanivou atmosférou a kulisami, ale i drobnostmi jakoby mimo obraz (poklepání Filipovského po čele místo lebky, časopis Jasnovidec s článkem Za vyšší obsahovost věštby), skvělou zkratkou, jak pod vedením byrokratických úřadů firmy nefungují, jak by měly a hledí se jen na od-do a zaplať. Jen mi chybí údernější konec, nějaká trošičku zajímavější pointa. Zajímavé je, že hudbu složil Jiří Šlitr a jako asistent kameramana působil Miroslav Ondříček. A že Menšík uvede své skutečné datum narození včetně rodných Ivančic (snažil se je dát do nejvíce filmů a inscenací, kde hrál.)

No jo, stát je mizerný hospodář a komunistický stát je v podnikání břídil. Dnes můžeme vědoucně přikyvovat, v padesátých letech šel film do trezoru. Tahle lehce štiplavá, neprávem opomíjená veselohra se může pochlubit údernou pointou a impozantním obsazením. Zvlášť Kopecký je výborný a nebál bych se jeho výkon označit jako dvojroli.

Konec jasnovidce, krátký filmeček Svitáčka s Roháčem, je hravě kritickou burleskou. Rozverná přizpůsobivost je v podání vynikajícího hereckého obsazení odzbrojující. Nezbedná nadsázka ve škádlivosti odhaluje vystrčené pozadí a v nasazení je prožitek i touha. Hlavní hvězdou je jasnovidec Matěj Šibolín alias Mathias Scibolini (úchvatný Miloš Kopecký), neurvale líný a zavádějící v socialistickém pracovním procesu, mysticky okouzlující a uhrančivý v závanu zdravé poctivosti a svobodné vůle. Nejzaskočenější postavou ze schizofrenní situace je Jelínek (dobrý František Filipovský), čekající na vzdálené dědictví. Ze zájemců o předpovědi zaujme vdavekchtivá laborantka Marcela Vojanová z Kladna (příjemná Jiřina Bohdalová), její nespokojený snoubenec Karel Vaníček z Kročehlav (dobrý Josef Kemr), zákeřným moribundem postižený Josef Vobrna (skvělý Vladimír Menšík), či nadnesený ředitel národního podniku Osmík (příjemný Miroslav Horníček). Z dalších rolí: účetně pečlivá asistentka Soňa Krásná (Jana Werichová-Kvapilová), správnou provozní atmosféru navozující hráč na pilu (Jiří Sehnal), či všímavě nepromíjející pokladník (Ota Motyčka). Zábavné, okouzlující, krátké, dostačující. Rozverná hravost je trefná.