Knír (2005)

Prý lynč, prý kronenberg, prý mysteriózní, pche. A to máKnírštěstí, že je 20 let starý a moc současnetflixníků ho nezná, jelikož jinak by byly komentáře protkány jedním *i*árem a jeho odvozeninami za druhým (slovo, které v současnosti už nenese žádný význam, spíše ani nikdy neneslo - určitě ne v češtině - pouze parazituje a vysává jako klíšťák holubí, proto je třeba ho nevyslovovat a nepsat a nesnažit se jím nic označovat, pozn.aut.) Situace, kterými zde prochází Lindon, musí přece znát jako svůj ohryzek každý, komu roste na ksichtě alespoň drobné strniště. Reakce na oholení či neoholení mohou být nerozpoznatelné i gigantické, smrtící i životadárné, kruté i blahosklonné, mohou být pohlazením, letmou fackou i tvrdým záhlavcem a Carrére tohle siderické kyvadélko rozhoupané kolem hlavy, tenhle zarostlý bermudský trojúhelník postavený na hranu, tuhle areu 51 života muže i díky ponořenému Lindonovi, typicky tepajícímu Glassovu podmazu a tak akorát průhlednému scénáři zvládl do filmu nalisovat velice obstojně. Tohle je čirá každodenní realita zhruba poloviny světa, žádné superhrdinství ani džoukr, žádní zamilovaní ruští miliardáři, transmuzikály v kartelu, feministické a démonické panenky, žádná šedesátá léta plná diktatury ani geneze spotify a blackberry nebo "kopaček s výskokom", jak by řekl Rytmus či o jakých únikových volovinách se dnes ještě točí filmy. Ontologii holení se zatím pokusilo zpracovat velmi málo tvůrců a od roku 2005 už zase asi nikdo, takže všechna čest a vousům zdar. Nebo nazdar bazar. (psáno v den, kdy jsem si ne-plánovaně ne-oholil knír)

Mustáž je otvorená interpretáciám a každá môže byť tá správna. Pre mňa ide o štúdiu chlapíka v strednom veku, ktorý by nutne potreboval zmenu, ale okolie mu ju vykonať nedovolí, respektíve ju, metaforicky, sabotuje. No a konečne to niekto povedal nahlas, muži, ktorí nepozerajú futbal sú divní. A ak vás ako Francúza netrápi, že váš tím prehral v semi s Gréckom, tak vám nepomôže ani žiletka. Finále v Hong Kongu išlo proti očakávaniam toho, ako sa príbeh doposiaľ vyvíjal, čo ale možno brať aj ako ďalšie prekvapivé pozitívum tohto takmer surrealistického, málo známeho, dielka.

65 % za zpracování. Je to smfonie od hudby až po herecké výkony, především teda Vincenta Lindona. Jenže ten film nemá žádný smysl, jsou to dva příběhy stejných lidí, které spolu ale vůbec nesouvisí a nikdy se nemohli těm samým lidem stát v jednom životě protože se vzájemně vylučují. Tvůrce to nijak nevysvětlí a to je podvod. Není to umění, jen neschopnost tvůrce vymyslet příběhu smysluplný konec. A navíc to mělo nějak nepřátelskou atmosféru. Škoda, tohle mohla být pecka.

Cítím se okouzlen a současně podveden. Neočarovalo mě to ale do té míry, abych si nevšiml, že to nedávalo smysl. Mohl bych to vidět dvacetkrát a na vysvětlení těch podivností bych nepřišel. Utvrzují mě v tom vaše komentáře, tápeme naprosto všichni. Někomu to nevadí, čemuž rozumím, já osobně to ale nesu nelibě.

Výborný atmosférický snímek hlavně díky hudbě P. Glasse a vynikajícímu výkonu Vincenta Lyndona (ale i Emmanuelle Devos byla dobrá a navíc je hezká), který jako smutný hrdina prochází příběhem, kterému sám nerozumí. A kurva - já taky ne, vůbec jsem to nepochopil! Ale jak si čtu tady komentáře, tak nejsem sám. Ale rozhodně nelituju, že jsem se na to díval.