Kid (2010)

Osud pohnutej, klobouk dolů před borcem jak se s tím pral a nezcvoknul se z toho. Druhá stránka je film a jeho zpracování - první cca 1/3 až 1/2 dobrý, má to děj, malej dobře hraje, ve škole O.K. Druhá polovina je ale jak kdyby ji natáčel někdo jiný a pro dětské publikum. Strašně naivní scény, předpokládatelný děj, záběry zápasů strašlivý a vrchol byl vyznání lásky na poradě. Celkem podprůměr...

Tradiční životní příběh underdoga, kterého sledujeme už od jeho útlého dětství. Hlavnímu hrdinovi se neděje prakticky nic dobrého a pokud se alespoň trošku něco dobrého objeví, tak příjde ještě něco horšího, co ho okamžitě vrátí na úplné dno. Velmi těžko se na to kouká. Hlavní hrdina trpí naprosto abnormálně a já jsem trpěl s ním. Nic, co bych si užil a nic, co bych chtěl sledovat. Já vím, je to cíl a v tomhle aspektu Kid naprosto exceluje. Bohužel možná až příliš, a tak je sledování téměř až fyzicky nepříjemné. Příběh se zaklíná berličkou, že je inspirován skutečnými událostmi, což možná umocňuje jeho nepříjemnost. Navíc mi neseděl Rupert Friend v hlavní roli. Prapodviný a ukňouraný projev, který asi seděl do tohoto rámce, ale mě neuvěřitelně iritoval. Za mě čistě subjektivně negativní hodnocení pro tento film Nicka Morana.

Skvěle vystihnuto jeho dětství, diváci museli soucítit a cítit obrovskou lítost, když Kevinova šílená matka dostala agresivní záchvat a vše si vylévala na svém synovi. Docela síla... Nicméně tady je vystihnuto, že se nemá člověk v jakékoliv situaci na ten život vykašlat. I přesto, že měl Kevin strašný život a všechno a všichni mu házeli klacky pod nohy, byl silný a uměl se postavit všemu čelem, což se mu nakonec vyplatilo :)

Tady se nedá bavit o kvalitě příběhu, protože film je natočen podle skutečných událostí a scénář je jakousi autobiografií. Kevin Lewis to rozhodně neměl v životě lehké, ale jeho odhodlanost, síla, ale někdy možná i štěstí se vůbec udržet naživu bylo obrovské. Silné emoce. Je to jimi přímo napěchované. Hlavně to dětství u neuvěřitelně hrozných rodičů. Všudypřítomná nespravedlnost, smůla na lidi, využívání bezbranných a tahání za nos. Někdy není potřeba závratný rozpočet, tuny makeupu a špičková filmová technika. Občas funguje i málo.

Rozjezd mi dokázal poměrně slušně rozvibrovat strunu citlivosti a (ne)pochopení, ale než se mohla dostavit naprostá empatie a souznění s trýzněným, celé se to změnilo v rovnici: kterak chudý Jeník prozřel a ku štěstí přišel. Nekalkuluji, ani se nehádám, snad i skutečný předobraz dospěl a zmoudřel díky lásce (hh), ovšem podané to bylo tak lacině a s vtíravou prvoplánovostí, že celkový dojem z filmu se dá shrnout jako rozšíření zorniček, jež přešlo v slzy nudy.