Kapitán Alatriste (2006)

Skoda. Vyprava, kostymy, zbrane, katedrali a aj ta akcia je celkom schopna, no je to akesi nudne v dialogoch a vztahoch. Viggo Mortensen je fantasticky, klobok mu tiez sedi a sermovat tiez vie, tak isto charzima mu nechyba, ale.okrem neho su tu len same nezaujimave postavy. Uvodna pol hodinka estr usla potom to uz bola len natahovana nuda a cakanie na finale, ktore nastastie patri k mala plusom. 65% - 3*

Neskutečně dobrý film. Ten kdo dává pozor a umí si vychutnat kvalitně natočená díla si tento film určitě užije. Žádné přehnané a neuvěřitelné boje, ale dobře natočený požitek navíc velice věrohodný. Já osobně si ho užil až do samého konce, kdy mi dopřál i přehlednou bitvu mimo mlhu nebo zákopy. Nakonec musím vypíchnout i hudbu, která byla zvolena protože příběhu dodává nemalou atmosféru.

80% Rovnou doznávám nevyrovnanost hodnocení. Prostě mám rád kvalitní šerm a reálnost doby.* Syrový začátek - přelom 16. a 17. století. Breda. Přepadení dělostřelecké baterie v mlze, brodění po pás v ledové vodě. Nutnost udržet muškety v suchu, hořící doutnáky. A pak boj, žádné mazlení, ani moderní akční parádičky. Poctivá žoldnéřská řezničina. Střelba z takové blízkosti, že nespálený prach doutná v odění. Odborné, tiché umlčení stráží. Proto lidstvo vynalezlo podřezávání krků...Nikdo si nehraje na férový boj. Dva, tři Španěláci na jednoho Holanďana. Ubodat, ubít, vyřadit jakkoliv z boje, a pak rychle splnit hlavní úkol. Baterie nesmí vystřelit. Zatloukání děl se zas tak často ve filmech nevidí. Dokonce i ty železné hřeby byly správňácky hranaté. No, prostě paráda. Kdyby film časem neztratil tempo, naléhavost (a ta malá kníratá puta mne nezačala opravdu prudit), dal bych stálic i pět. Šermířské scény poctivé, reálně vypadající. Záběry ze zákopů vypadaly jak z první světové války. Vlhko, bahno, špína, boj v podkopech, přiotrávení oxidem siřičitým. Hladoví vojáci bez žoldu. Realita. Takže závěrem cituji ctihodného vrahouna Malatestu: „KONEC BOJE... A JE PO RADOSTI."---

Fiktivní životopis sice na jedné straně velice dobře prokresluje dobu s veškerou výpravností, vojenskou technologií, taktikou i chováním postav, na druhé straně ale sklouzává k bezzubým zápletkám ze žánru pláště a dýky, přičemž obé bohužel zdůrazňuje odtažitá režie. Postav je přehršel, jenže snědí Španělé v černých kazajkách a nočních záběrech splývají a jediný V. Mortensen má co hrát. Nutno však uznat, že svůj part námezdního šermíře zvládá bravurně včetně všech gest, stylizace a postojů, jako by vypadl z Velasquezových pláten. Ale ani to nestačí, protože snímek vlastně nemá co vyprávět. Zajisté podařeně kreslí mnoho scének a bitek, avšak jednolitý děj v něm neexistuje, neboť životopisné epizodky nemají jednotící linku ani centrální myšlenku. Ze všech těchto důvodů se výsledku přihodilo to nejhorší, co se uměleckému dílu stát může - je nudné.

Intriky, podvody, zrady a hlavně bitvy. To slibuje ve své době nejdražší velkofilm španělské filmografie lákající především na Vigga Mortensena v hlavní roli. Po výpravné stránce není co vytknout, zato po té scenáristické to již přechází do ouvej. Kapitán Alatriste, jinak čtenáři přezdívaný jako španělský mušketýr, je několikadílná knižní série, kterou má na svědomí literární autor Arturo Pérez-Reverte a prvních pět knižních dílů bylo zpracováno do tohoto dvou a půlhodinového filmu. Ano, celkem pět knih, což je docela scenáristický majstrštyk. Jednoduše řečeno, příběh začíná v roce 1623, dále pojednávající takřka třicet dalších let osudů kapitána Alatrista, který je postavou španělského zlatého věku, opírajíc se o autentické postavy, jako je třeba španělský spisovatel Francisco de Quevedo nebo hrabě Duque de Olivares. Dále prochází mezi dobře známými intrikami Svaté inkvizice, královskými sekretáři a dalšími několika nejrůznějšími podivnými a zlověstnými postavami. Podle historiků se jedná o zdařilou reprodukci španělského období, kdy bylo světovou velmocí. No, dejme tomu. Ale jak to dopadlo z vytvořeným dějem? Vcelku rozporuplně. Zpracovat do jednoho pět knih je prostě moc a je to ve výsledku znát. Několik scén vyznívá dojmem nedomyšlenosti, takže události buď postrádají logiku, nebo vytváří dojem, jakoby něco určitého postrádalo. Nebo prostě obojího. Jako celek má dějový vývoj docela nevyrovnané tempo. Chvíli se to loudá, chvíli zase uhání, čímž z toho chvílemi číší uvolněnost, chvílemi zase patřičnou radikálností, což způsobuje nemalou nevyrovnanost v aspektu děje. Hlavní postavě, tedy kapitánovi Alatristovi, se tak vytrácí důležitá hloubka osobnosti. Jako epos dějové dost ztrácí, ale jinak v rámci atmosféry, vzniklé především velkou výpravou, zase naopak má co nabídnout. Snaha španělských tvůrců tedy znatelná. Ale jo. I přes scenáristické vady se snímek dá považovat za velkolepý. Jen asi předem raději všech těch pět knih nečíst.