Jue ming pai dui (2009)

Čajvanská odpověď na Eliho Rotha Hostel . Není to špatné , gore je slušné a v přímých záběrech a našince vždycky potěší , když tenhle navoněný ksindl , který si myslí , že mu rostou fialky z řitě  , dostane co si zaslouží. Ale nějaký nový nápad nebo inovaci oproti Hostelu tam divák prostě čekat nemůže. Zlatý střed.

Dlouho jsem se nerozmýšlel takto mezi jednou * a dvěma **... :-)) Je to amatérký, špatně to vypadá, herci nic moc, kamera hrozná, celý to působí levně, nudně ... Ale závěr posledních 20 minut je fakt brutálka, krve jako z prasat, gore jedno za druhým, ... a dekapitace hlavy obouručnou sekyrou mne o té druhé hvězdě přesvědčila ... :-D Víc k tomu nemám, fakt jednohubka, na kterou už zítra asi zapomenu...

Originality film opravdu moc neposbíral a zezačátku se může zdát, že se bude jednat o pěknou nudu. Ale někdy po půl hodině se to trochu spraví a napětí se začne trochu stupňovat. Některé scény jsou opravdu dost nechutné za což má film u mě menší plus, ale za to přílišné kopírování zase mínus. Propadák to není, kvalita taky ne ... prostě čistej průměr.

Na jedné straně lze filmu vyčítat naprosto idiotský scénář zatížený nulovou vnitřní logikou a okatými klišé, které v lepším případě nechtěně pobaví a v horším (např. závěrečná pointa) pouze otravují. Současně však plně dostojí svým lákadlům. Snímek propagovaný jako první tchajwanský slasher s pohlednou japonskou pornohvězdou Mariou Ozawou v epizodní roli divákům dává až překvapivě explicitní a profesionálně udělané sekvence tělesných destrukcí, k tomu mnohdy funkční napínání ve stylu „tohle bude moc bolet“ a samozřejmě také řadu záběrů, kde Maria Ozawa ukazuje, proč je největší hvězdou a stálicí svého oboru. Zápletka představující jakousi boháčskou parafrázi na "Fight Club", tedy zábavu pro společenskou smetánku, při níž boháči ventilují své frustrace z nekvalitních služeb a opovržení ze strany „šedých límečků“, je absurdně zábavná a v zásadě i svěže reflektuje zákonitosti žánru. Jako první tchajwanský pokus o slasher rozhodně úctyhodné a divácky vděčné.

Cítiť vo vzduchu jeseň. Hlavne večer na terasách, keď je zamračené, schyľuje sa k dažďu a vietor nepríjemne prefukuje gaťky. To sa radšej na to vyprdím a porúčam sa domov do obývačky k televízoru. Aj tak nemám peniažky na ďalšie kolo. Doma si zo zúfalstva pustím aj výrobok made in Taiwan na výrobku made in Taiwan a nech na to sere pes. Nakoniec z toho je solídny slešer, kde nikto nefajčil a nefakoval v každej vete. Celkom príjemný krvavý slešervečer. Luxusné tri hviezdy.