Jošiwara endžó (1987)

Funguje to skvěle jak jako zajímavý a "poučný" náhled do zákulisí (nejen) elitních tokijských hampejzů z počátku minulého století (resp. čtvrti Jošiwara), tak jako silný lidský příběh o těžkém údělu tamních "pracovnic" (říkám si, že by se hodilo spíš "otrokyň"), a to s nemalým počtem pamětihodných a mnohdy mrazivých scén (v tomto ohledu vede jasně potrat). Jen kdyby to nebylo chvílemi takové utahanější...(28.01.2016)

Rozlehlá čtvrť Eda/Tokia Jošiwara, která dávala po bezmála tři století pojmu vykřičená čtvrť zcela nový (a zcela legální) význam. Soběstačné město samo pro sebe obehnané zdmi s honosnou vstupní branou, která pro dívky znamenala vstup do pekel a pro bezpočetné zástupy mužského pohlaví naopak bránu do ráje (pohlavních chorob). Místo s vlastní policií i místo, které si prošlo hned několika katastrofami (požáry, zemětřesení). Logicky tedy i místo, které na silné příběhy nebylo skoupé a tedy téma, které si Goša ve svém osmdesátkovém „gejšovském“ období nemohl nechat ujít. A dobře udělal, protože ať již vás zajímá každodenní rutina azákulisínóbl hampejzu počátku dvacátého století (nábor,kroceníatréninkděvčat, hierarchie, modlitby na počátku dne, „marketing“, triky na kunčafty,potratyapod.) či „pouze“ hledáte silné lidské osudy, tak jste na správném místě. Od Goši totiž těžko čekat nasazování růžových brýlí (naopak je po celou kariéru tuze moc rád strhává) a tak navzdory „malebnému“ obrazu nabízí velmi mrazivý pohled na pohnuté osudy gejš, pro kterénaděje již nenía naopak je prostředí nemilosrdně mění k obrazu svému.(02.04.2013)

Pozdní Gosha zachycuje každodenní život ve "vykřičené" čtvri Yoshiwara, největší a nejslavnější svého druhu, jenž lehla na počátku 20. stol. popelem. Milostný příběh, který film vypráví, má zjevně spíš ilustrovat atmosféru prostředí, než na nás chrlit osudy nešťastných milenců. Po roninech a gamblerech se Gosha vydal do světa geish (nejen v tomto snímku) a prokázal výjimečnou citlivost a chápavost pro ženskou duši a ženský přístup. Rekonstrukce prostředí je až neuvěřitelně živá a věrohodná, vizuální síla je umocněna jedinečným, velmi měkkým obrazem. Jak u Goshy bývá zvykem, je drsný, nikdy však přehnaně explicitní. Film je realistický, přes určitou vizuální přívětivost ledově neúprosný a vůči svým "hrdinům" poněkud nemilosrdný, na závěr korunovaný hořkým finále s velkolepou podívanou na hořící Yoshiwaru...(18.03.2009)

Hezoučky nastylizováno, jinak nic výjimečného. Nějak si nikdo z mužských režisérů nemůže odpustit točit o ženském utrpení a zároveň si ho i jaksi vychutnávat. Už stačilo.(08.06.2021)

Podrobnější informace o filmu:http://bigozine2.com/feature/?p=1175(90%)(15.11.2015)