Joshua Tree, 1951: A Portrait of James Dean (2012)

Skvělá vizuální stránka nepřebije prkenný projev prakticky všech herců (?) a s prominutím rádobyintelektuální kecy. Že James Dean využíval všeho a všech, aby se prosadil, si každý může přečíst na wikipedii a neztrácet půldruhé hodiny času sledováním filmu, v jehož průběhu i pěkné záběry začínají nudit.

Vzdal jsem to...

Veľmi príjemné spracovanie, ktoré prinesie fanúšikovi Jamesa Deana podľa môjho názoru naozaj radosť..

Na film jsem se řádně připravil, osvěžil si Deanův životopis, pročetl celou řadu recenzí na různých serverech. Mě se snímek velmi líbil (taky díky překladatelce kalerme), protože už jsem předem věděl, co mohu očekávat a nejsem rozladěn, jako někteří z toho, že se vlastně ani tak nejedná o životopisný film. Já nepotřebuji vědět u Deanova života každý detail, a že v pátek třináctého byl na obědě už v 11,00 h a ve 14,07 h se šel vykakat. Přeci je to jasné už z názvu filmu a i z celkového pohledu tvůrce M. Mishoryho. Jedná se o jeho, opravdu doslova snový pohled na určitou část Deanova života, upjatý pohled, což ale tentokrát není vůbec na závadu, děj je schválně trošku přeházený a upozaděný, není hlavní nosnou linkou filmu, tou je naprosté okouzlení tehdejší dobou začátku padesátých let, pár let po válce. Měl jsem na mysli dobu ve svobodném světě, ne v zemích osvobozených sovětskou armádou, kde se postupně usazovaly stalinistické režimy a diktatury. Naprosto dokonalé zpracování (zde opravdu vítězí forma nad příběhem), kamera v některých místech snad až přeumělkovaná, kouzelná a lahodná hudba a když si odmyslíme, že cílem nebylo kopírování Deana do úplného puntíku, tak i velmi dobré herecké výkony. Já s nadhledem píšu, že jsem s tímto uměleckým dílem spokojen a budu se k němu vracet … a to nejen kvůli Deanovi … 78109(07.09.2023)

Výtvarně vydařený snímek, který je spíš fikcí, než pravdivým příběhem Jamese Deana. Rebel bez příčiny tu sbírá zkušenosti a odvahu před hollywoodskou slávou a odkrývá kromě oblečení i poměrně komplikovanou povahu. Film doprovází skvělý soundtrack jazzové a klasické hudby, vytříbené interiéry a esteticky lahodně aranžované scény. Příběh jako takový není nejnosnější, snímek je zajímavý především formou, nikoli obsahem. Ale stojí za vidění, některé principy fungování showbusinessu jsou platné dodnes. Za pozornost stojí i hodiny herectví, kde se mladý James učil metodu prožívání, díky které měl úspěch později na Broadwayi a v Actor's Studiu.(18.08.2015)