Ježíš z Montrealu (1989)

„Ježiš je odsúdený na smrť.“•Kanadské kontroverzné dielo, na ktoré dokonca intelektuálne nestačilo ani to okoloPosledného pokušenia Krista- o tom, ako v podstate malá skupinka hercov - začala nacvičovať a pripravovať divadelné stvárnenie / predstavenie v podobe „Pašijovej hry”, a to teda konkrétne z priameho pohľadu tohto ústredného protagonistu v podaníDaniela Coulombea, predstavujúcehoJEŽIŠA KRISTA, a zároveň ktorý túto „Hru v hre”, okrem svojho brilantného, hereckého umu, rovnako aj dynamicky, majstrovsky a zručne [z]režíroval - a to vskutku až tak Extrémne svojsky, že sa to práve potom, akosi zvlášť zase bohvieako extra nepozdávalo ani cirkevným hodnostárom - predovšetkým kňazoviLeclercovi, ktorý síce pôvodne oslovilDC, aby povedzme i predsa pripravil zmodernizovanú verziu na túto Tému, čo postupne ale viedlo až k tomu zásadnému bodu obratu v tom klasickom ponímaní, že mu nenormálnym spôsobom, začali „Vlasy dupkom stáť”; skrátka, tento dynamický mladý autor, zaktualizoval štandardný, biblický príbeh - podľa najnovších historických & archeologických prameňov; vlastne už to, že vystupoval pod menom Yeshua Ben Pantera - vari úplne automaticky, hovorilo samo za seba, že v tomto špecifickom prípade, treba rozhodne dopredu počítať i s neštandardným spracovaním; inými slovami povedané: Biblický Ježiš, začal splývať s tým divadelným / historickým Ježišom, čo malo nepredstaviteľné grády, nakoľko jeho pocity a dojmy, sa náramne [ne]podobali na tie z listov & evanjelií, ktoré sú nám azda i veľmi dobre známe, avšak pokým sme sa s nimi stihli už i zoznámiť - keď už nie v tlačenej, tak aspoň v audiovizuálnych podobách...•REŽISÉRArcand+ HERECBluteau= Nedokážem sa vôbec rozhodnúť, kto z nich dvoch vlastne pôsobil dynamickejšie? → Jeden lepší od druhého.

Když jsem tento film viděla před lety v kině, velmi mě zasáhl. Snažila jsem se tehdy najít cestu k Bohu. Nemám kladný vztah ke katolické  církvi a už se to nezmění. Konzumní společnost není pro mě. Každý rok o Velikonocích čekám, že by tento film mohli dávat v televizi. Marně. Stalo se to za ty roky snad jednou. Uvědomuji si, kolik je okolo mě lidí, kteří chodí do kostela a mají plná ústa morálky, kterou sami nectí. Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Myslím, že mám Ježíše ve svém srdci tak jako Daniel.

Odvážny koncept, ktorý zvádza k nabubrelému spracovaniu na hranici umenia a gýča. Arcand ale na to ide veľmi civilne a ono bude skôr otázkou, či vám svojská atmosféra Montrealu a neskorých osemdesiatok sadne, alebo nie. Dokonca to ani nezáleží na tom, či máte tohto svojského režiséra radi, pretože Ježiš z Montrealu v jeho filmografii stojí predsa len akosi mimo, alebo ak chcete, tak pre niekoho možno na jej úplnom vrchole. Mne film takmer dokonale sadol možno preto, lebo som mal dojem, akoby ho nakrútil Kieslowski. P.S. Každý si ale užije scénu porno dabingu krátko po začiatku. A film je krásne vypointovaný, Arcandovi sa ho dokonca podarilo zakončiť takmer bez pátosu.

-5*Když už v televizi na Vánoce nic extra nedávají, tak jsme si nadělili Ježíška z Montrealu ;-) Trochu jsem se bál, že to bude až moc dramatické a divadelní, ale nebylo to až tak drsné a chvilkami to civilně odlehčovali. A navíc v hlouby to mělo zdravé jádro, s kterým názorově soucítím. Snaha přinést nový vítr a oprostit se od zkostnatělých dogmat, které jsou viditelně zavádějící je hodně těžká práce. Myslel jsem, že to budou hezké 4 hvězdičky, ale leží mě už delší dobu v hlavě, tak mu ještě jednu přidám. Není to film pro každého, ale zvídaví diváci si ho určitě užijí.[ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]

Proč právě ty nejnižší láká to nejvyšší. A jak daleko je od porna a reklamy ke Kristovu učení. A jaké je to Kristovo učení. Tyto otázky je nejlépe považovat za řečnické a nechat je bez otazníku, tedy bez odpovědi, čili s jakoukoli odpovědí. Nic se tolik neměnilo jako tohle, a to nejen dnes, je toho plný středověk i starověk. Je to projev nevyššího umění, jak něco měnit tak, aby nám (někomu) to pasovalo na "správném" místě a ve "správnou" dobu. Dvacáté století v Montréalu už je jen odvar staletého pitvoření a napravování, po němž zůstal jen bůh, jehož jméno nedokážeme vyslovit (JHVH) a jeho syn, jenž po sobě nezanechal ani jedno slovo - a přitom logos, které bylo na počátku, se dnes zjevuje jen v piktogramech, vizích a misích firem, propagačních akcí, reklamních kampaní, politických manévrů... Ježíš je znovu křižován (pokolikáté už!), když vyhnal kupčíky z chrámu, byl pokoušen na poušti a potom znovu vskřísen v tělech jeho bližních. Pozn. 1: Nejspíš nejlepší film na téma "Ježíš Kristus", který jsem kdy viděl. Pozn. 2: Stabat mater od Giovanni Battisty Pergolesiho je jen třešničkou na dortu, kterou jsem si vzápětí celou vychutnal nahttps://www.youtube.com/watch?v=FjJ02agjjdo. Pozn. 3: Motem Ježíšovi pokory by mohla být věta (citace z filmu): "Když mu to udělá tolik radosti a mně tak málo bolesti."