Jesse Owens (2012)

Jesse Owens v době nacismu dokázal vyhrát v Německu na Olympiádě. Hitlerovi i všem náckům musely ještě týdny a měsíce poté vstávat hrůzou vlasy na hlavě. Stalo se přesně to, co nechtěli - vyhrál černoch v centru světového rasismu a xenofobie přímo před očima největších zrůd. Morální otázka před hrami zněla jasně - bojkotovat či nebojkotovat? Podle mě nakonec došlo k nejlepšímu řešení, jelikož tohle vůdce a jeho nohsledy ponížilo daleko víc, než kdyby sportovci nepřijeli. Dovolím si odbočku, jednotlivé státy totiž v této věci připomínají psychicky nevyrovnanou hysterku. Olympijské hry byly přiděleny Německu a tak se v roce 1936 konaly v nacistické zemi otevřeně hlásící nenávist. Roku 1974 byly hry přiděleny Sovětům a Moskva si tak připsala pořadatelství roku 1980. Oficiálně sice proběhl velký bojkot her (ani tak ne kvůli samotným komunistům jako spíše invazi v Afghánistánu, ačkoli to byla spíše záminka), ale sportovci do Moskvy nakonec přijeli. Tak se stalo i v další rudé zemi. Roku 2022 se vesele jelo do Číny. Sice sem tam někdo vykřikl něco o lidských právech, ale k čertu s nimi, když jde o medaili a prachy, že? Ironií historie je tak zákaz účasti ruských sportovců a reprezentací na všech sportovních turnajích kvůli invazi na Ukrajinu.  Samostatnou kapitolou je Owensův život po OH. Jestliže nacisté byli zrůdy a komunisté se tomuto označení kvapem blížili, Američané na to šli rafinovaněji. Svého úspěšného sportovce a mezinárodní hvězdu vymačkali jako citrón dokud mohli těžit z jeho slávy, aby se pak následně kvůli své černé pleti dočkal toho, že se nemůže ubytovat ani v hotelu. Chce se mi říct, že se chovali stejně jako Hitler, Stalin a spol., ale buďme spravedliví, oni přece neposílali lidi do plynu a nezavírali lidi do pracovních táborů, jen je zničili společensky a sociálně, takže vlastně pohoda. Na to se dnes jaksi zapomíná. A tato bezbřehá diskriminace netrvala rok nebo dva, ale desítky let. A to nemluvím o otroctví ve stoletích předcházejících. A tak je nám demokracie USA dávána za vzor ačkoli své kaňky na duši mají stejné jako jiné státy, kterým to předhazujeme dodnes. Jesse Owens byl bohužel učebnicovým příkladem toho, co se dělo lidem tmavší pleti po staletí a i podstatnou část toho 20 ve Spojených státech amerických.(03.04.2025)

Nejen sportovní milníky Jamese Clevelanda Owense, jehož čtyři atletická zlata z olympiády zopakoval už jen v roce 1984 Carl Lewis. Pro Američany vyznívá smutně, že v rámci rasové segregace se nacistické Německo chovalo k černošským sportovcům lépe než oni, a když se podíváte na biografii tvůrkyně Laurens Grant, je vám jasné, že jim tohle ráda připomene. Dokumentu scházel komplexnější pohled na Owensův život po olympijských hrách, především na jeho neúspěšné podnikatelské aktivity, nicméně po sportovní stránce mají dobové záběry co nabídnout. Chyběla zmínka o další berlínské olympiádě zhruba o dekádu později, kdy vůdce musel spolknout hořkou pilulku a ve střelbě byl skoro poslední..(03.04.2025)

Takovýto  neznámý   tragický osud   známé sportovní   hvězdy  jsem nečekal.  Vedlejší téma je  rasismus a reálie doby. Pobavili mě holuby vypuštěné ze stadionu na zahájení olympijských her, kteří po výstřelu z děla vypustili exkrementy, které byly všude a dámy je měly ve vlasech. K vidění na https://www.ceskatelevize.cz/porady/16287407886-jesse-owens/(28.03.2025)

Dobře popsaný a zobrazený příběh atleta od jeho hvězdných dní až po trpký nevděk vlasti, která na něj zapomněla a nechala ho živořit. SHRNUTÍ: Byl a je to nebetyčný frajer!(11.04.2025)

Pro dobrotu na zebrotu.(27.03.2025)