Jen se dívej (2004)

Ze všech případů domácího násilí se jich více jak dvě třetiny odehrávají před zraky dětí. Psychické trauma, které v nich takový zážitek vyvolá, je podobné, jako kdyby byly samy oběťmi. S následky svého traumatu se budou potýkat většinu svého života. Takové jsou i osudy tří dětí - Toníka, Míši a Dity, jejichž svědectví zachycuje film Jen se dívej. Toník žije se svou matkou již druhým rokem v azylových domech. Míša je nucena setkávat se se svým otcem, přestože si živě pamatuje jeho násilné chování k matce, Dita se na prahu dospělosti zamýšlí, jak by měl vypadat její ideální partner a popisuje své neradostné dětství. Výpovědi dětí doplňuje pohled psychologa a rodičů.