Jednoho roku, jedné noci (2022)

ak chcete dobre spať nepozerajte to, ak chcete zažit ďalšiu verziu Rómea a Júlia pustite si radšej Eagles of Death Metal, ale ak chcete pochopiť CharlieHebdo a všetko okolo tohto problému ste presne na spravnom mieste v správnom roku v správnu noc. Proste stojíte pred Bataclan music club a rozmýšlate či vstúpite do jamz levovej. RIP všetkým mŕtvým, všetkým preživším, a všetkým ktorý ešte maju hlavu a srdce a zdravý selácky rozum tam kde má byť, nebojte sa . Dobre BUDE!!!!!

Toto je môj druhý film o teroristickom útoku v Bataclane, a tiež z pohľadu obetí, tentoraz tých šťastnejších bez zranení, ktorým "sa nič nestalo". Nie je nič ako nič, a psychické následky si liečili roky. Niekto sa potrebuje vyrozprávať, vypísať, a niekto vytancovať aj vrátiť požičaný pršiplášť neznámo komu. Film je trochu dlhý a občas až veľmi odbočuje od témy k partnerským vzťahom. ––––Boh píše rovno krivými písmenami. –––– Nerozumiem, prečo tak trváš na spomienkach. Potrebujeme prežiť, a preto treba na veci zabudnúť.

Jak zvládnout posttraumatický stresový syndrom.1)  Snímek je jakousi učebnicí pro začátečníky, jak zvládat či lépe řečeno nezvládat posttraumatický stresový syndrom. V tomto smyslu svůj úkol plní a vnímavému divákovi dodá potřebné informace._____ 2)  Spoiler. Přiznám se, že jsem od filmu čekal více, než je popis toho, jak se partnerský pár vypořádává se stresem a jaký to má vliv na jejich soužití. Ale pokud se smíříme s tímto omezením tématu, pak docela dobře natočený snímek nenudí._____ 3)  Mám určitou slabost pro vráskami rozbrázděný ksicht 36letého argentinského herce charismatického Nahuela Péreze Biscayarta (Ramón) a tak filmu lehce přihodím půlhvězdičku právě za něj. I moc pěkný Ouday El Khoumisti nezjištěného věku (Ahmed, nový kluk v Centru pro mladistvé) se svou poznámkou, dámy prominou, o ponožkách plných lásky přispěl k tomu, že si film budu pamatovat._____ 4)  Koncertu Eagles of Death Metal v Bataclanu se zúčastnilo asi 1 500 diváků. Tři teroristé  zabili 89 osob a další vzali jako rukojmí. Při zásahu policie byl jeden z nich zastřelen a další dva se odpálili sami._____ Teroristé zaútočili v Paříži 13. listopadu 2015 na šesti různých místech včetně Bataclanu. Výsledkem šesti útoků střelnými zbraněmi a čtyřech sebevražedných bombových útoků bylo 130 mrtvých a více než 350 zraněných. Zemřelo 7 teroristů. Soud se zbylými skončil v červnu 2022. Podrobnější informace uvádí českáWiki.

Ústřední herecké duo tu ze sebe vydává naprosté maximum, hodné prken, která znamenají svět. Výkony obou nešťastníku naprosto pohltí a sevřou divácký zájem od začátku až do konce. Pohledy do prázdna, nervózní tiky, a rozpad dvou jinak samozřejmých niterných pocitů bezpečí a jistoty... Konečně nějaký film reálně zpracovává skutečnost, že se podobně neuvěřitelná (nicméně stále pravděpodobná) věc může stát iVám, a nepoperete se s ní. Jednoduše vás převálcuje a změní. [iVysílání ČT]

Bataclan. Pamätám si zo správ, čo sa tam stalo. Lenže medzitým sa všelikde vo svete udialo niekoľko podobných teroristických útokov. Človek ich chvíľu drží v hlave, pomyslí si - chudáci nevinní ľudia, ako pri každej inej katastrofe, ktorá sa ho priamo netýka a kričí z televíznych obrazoviek asi každý deň. Lebo sú vojny, hladomor, dopravné nešťastia... Ale strieľať do bezmenného davu? Hm. To sa ťažko chápe. Tento film ma oslovil, lebo ide pod kožu. Síce je to vymyslený príbeh, ale „anatómiu traumy“ navodil dostatočne. Nie je povrchný, vyvoláva širokú škálu pocitov, miestami pôsobí až klaustrofobicky. Céline sa vyrovnáva s prežitým šokom úplne inak ako Ramón, celkom logicky. Opätovná návšteva Bataclanu dáva Céline a Ramónovi nádej, že sa zbavia démonov, ktorí ich prenasledujú.