Jdi, žij a někým se staň (2005)

Zaujímavý film, ktorý vznikol na pozadí operácie Mojžiš, na základe ktorej bolo v roku 1984 zachránených zhruba 8 tisíc etiópskych Židov a boli presídlení do Izraela. Príbeh je už sám o sebe silný a emocionálne vypätý. Putujeme spolu so Shlomom, ktorý sa z utečeneckého tábora dostane medzi tých šťastnejších a ocitne sa v novej rodine, kde ho s láskou príjmu. Nasleduje náročná aklimatizácia a pochopenie "nového sveta", v ktorom postupne dospieva a zažije množstvo komplikácií. Príbeh je o to zaujímavejší, že Shlomo nie je žid, ale kresťan, takže po celý čas tŕpne, či sa jeho tajomstvo neprezradí. Prierez Shlomovým životom napokon vrcholí v srdcervúcom závere. Skvelý film, ktorý rozhodne stojí za to vidieť. 4*

Operace Mojžíš byla záchranná akce - převoz černých Židů z Etiopie do Izraele přes Súdán, kdy zhruba polovina uprchlíků po cestě zemřela a druhá polovina se jen velmi těžce usídlovala v Izraeli. Někteří Etiopané se toho snažili využít a uprchnou před hladomorem, i když nebyli Židé. To je také příběh malého hlavního hrdiny Shloma. Po strastiplné cestě není ani jeho přijetí v Izraeli ideální a malý (a posléze dospělý) Shlomo musí hledat svoji novou identitu. Silný příběh je další z řady zfilmovaných dramat, které píše sám život. Naštěstí tvůrci moc nekazili a jen dovedně dramatizovali. Obsah přebíjí formu a rád dávám čtyři hvězdy. Opět a opakovaně si musím povzdechnout, že organizované náboženství je zkrátka hnus a je jedno, jestli jde o křesťanství, judaismus, islám nebo cokoli jiného.Ve jménu různých náboženstvísespáchalov historii lidstva už tolik zvěrstev, že je to až k neuvěření.To, že pak velkoryse zachraňují tímto způsobem pár ztracených oveček a ještě je nutí různými způsoby k poslušnosti… je dobré si to někdy filmově aspoň připomenout.(80%)

Čekal jsem to asi trochu lepší. Příběh se celkem vleče, je zde spousta hluchých míst, kde se v podstatě nic závažného neděje. Shomo na mě působí jako takový křesťanský rebel v židovském Izraeli, protože například tvrdí, že židovským králem a spasitelem je Ježíš Kristus. Chytře se vyhne všem možnostem odhalení jeho nežidovského původu a navíc se do něj i přes obstrukce ze strany otce zamiluje jedna krásná bílá židovka s typickým jménem Sara. Jednou si taky zajde do tanečního klubu a zde se mu dvoří jedna pohledná černoška, ale vyklube se z ní prostitutka, která si ovšem vezme prachy, ale potěšení mu za to nedá - dostane přes držku od místních dementů. Ještě mě celkem zaujal ten šťastný konec, ale celkově jsem se prostě dost nudil.

Jsem zaměřená na kvalitní dialogy (které se dotknou hlubin, jsou dobře řečené, v příhodnou chvíli, podpořené vhodnými gesty, a znějí přirozeně) a poslední roky je nacházím stále vzácněji. Tento film je měl. A ukázal mi, že ani dobré dialogy nestačí. Ztrácely se v moři tvůrčího tápání, zbytečnosti a excentrismu, topili se v nich i jinak dosti výrazní protagonisté. A samotný příběh? Dobré, že nám byl podán životopisně v úseku řady let, ale ve své podstatě jen zrcadlil stereotypy, nebral mi dech ani nevedl k zamyšlení.

Uvědomuji si, že hodnotit tento film jako nadprůměrný, je možno jen díky první části filmu (ca. do výměny hlavního herce), v níž se ještě pojednává o problematice falašů obecněji, v následující části jde už jen o romatický blekot. Eitiopský černoušek s velmi obtížnými předpoklady (úmrtí sourozenců, loučení s matkou, zamlčování svého původu) se nakonec perfektně zabydlel mezi židy (všude je oblíben, dívky po něm šílí, skvělá kariéra lékaře ho nemíjí), co se nejspíš sotva kdy podaří bílému gójimovi. Na tomto popředí se osudy ostatní falašské komunity (až na je ho staršího přítele) zcela vytrácejí, takže nás mohou překvapit zprávy v novinách o tom, že (letos) falašové připravovali hladovku proti chystanému ukončení transferu jejich rodinných příslušníků z Etiopie, a že (především v roce 2015) pořádali v Tel Avovu spousty protestů proti "diskriminaci, rasismu a policejní brutalitě." Na druhé straně ovšem nejze pominout ani problémy s integrancí z jejich strany. Jak to asi dneska vidí náš hoch?