Jako opice (2011)

SPOILERY„To je výchova.“Píle, vůle, odhodlání. Přísnost, soustředěnost. Žádné emoce. Přesto potřeba citů. Jak asi dopadne tahle cesta z dětství na švédský způsob? Požadavky společnosti nutí obě dívky, z nichž starší nahrazuje té mladší chybějící mateřský vzor, volit při hledání vstupenky do (mužského) světa velkých ambicí a vlastního sebe-uvědomění krajní řešení. Ohroženým druhem přitom v celém filmu nejsou ženy, ale právě muži, jimž může jediné neopatrné gesto vynést obvinění ze sexuálního obtěžování a „jejichž“ symboly chlapáctví (kůň, puška) rovněž ovládají, nebo se učí ovládat ženy (závěrečná scéna krásně naplňuje úsloví „být na koni“). ___ Svou frustraci z nedostatku kontroly, z nutnosti poslouchat příkazy, které pro ni zosobňuje Emma (proto také své sestře říká, že ji nenávidí), Sara příznačně ventiluje rozmlácením plastového koníka. Zatím nemá tolik síly, aby osedlala toho skutečného. Motiv ovládání a pocitu moci se objevuje s úvodní scénou, ve které se zatím podřizuje jenom pes. Stejně poslušný se ale později ukáže být také otec (spíše okrajově přítomný, jako všechny mužské postavy), který dcerám raději ve všem vyhoví. ___ Snaha nenechat si vzít svou nově nabytou a sotva poznanou moc je nakonec důvodem rozpadu vztahu Emmy a Casandry. Jsme nicméně ponecháni na pochybách, zda je to, co se zrodilo z jejich mlčení, skutečně upřímným přátelstvím, nebo jen vypočítavým krokem k získání výhodnější pozice. Emma své nové kamarádce/přítelkyni sice důvěřuje, jak ukazuje scéna se zavázanýma očima, ale zároveň jejich vztah vnímá jako formu experimentu, po jehož krachu si bere zpět svou finanční zálohu. I když se Emma vztahu nebrání, přijímá jej víceméně trpně, cítí, že oslabuje její mimořádně pevnou vůli a činí ji zranitelnější. (Tou skutečně zraněnou je v závěru nepřekvapivě emoce více vystavující Cassandra.) Strach ze ztráty kontroly u ní vytváří potřebu návratu ke starému, chladnokrevnému já, kdy měla city dokonale pod kontrolou. ___ Informace jsou nám dávkovány velmi pozvolna a se skandinávskou skoupostí na zbytečné řeči a emoce. Až téměř po hodině filmu poprvé slyšíme jméno Cassandry. Její identita se tím alespoň pro nás stává důležitější a v závěru ji můžeme snáz litovat coby oběť. Do té doby zkrátka nebylo třeba, abychom její jméno znali. Díky velkému prostoru pro divákovo domýšlení souvislostí neslouží film k hanění jednoho konkrétního typu výchovy/rodinného modelu (co se stalo s matkou?). Něco se dozvíme dostatečně pozdě, aby nás toto odhalení přimělo k přehodnocení dosavadního chování postav (kdo je vlastně Sebastian). Styl režie je stejně „neuvolněný“ jako samotná Emma. Statická kamera, opakující se uvozovací a ukončovací záběry a o to silněji působící kulminace nastřádaného napětí ve finále, kdy musí nevyhnutelně dojít k westernovému duelu (nechybí ani obligátní záběr s větrem hnaným trsem slámy), z něhož se ale nepřekvapivě vyklube dokonalá antiteze velkolepých kovbojských přestřelek. Holky tyhle věci prostě řeší po svém. Zvlášť ve Švédsku. 80%Zajímavé komentáře:Marigold, JFL, Brygmi, FlyBoy

Já se přiznám, že z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Na jedné straně mně byla příjemná přirozenost, s kterou se děvčata vyrovnávala se svým vývinem a charakterovými vlastnostmi. Ale pokrýt tím celý film je přece jen málo. Nevím, proč vybrali zrovna jezdeckou akrobacii, asi má režisérka ke koňům vřelý vztah, nicméně děvčata to zahrála na svůj věk dokonale a nebylo třeba mnohomluvnosti. Je to zkrátka trochu jiný film o dospívání než jsme zvyklí. Pravdou je, že já jsem stále něco čekala a čekala.......

Až bude madam Aschan zase někdy něco točit, doporučoval jí bych méně se inspirovat vlhkými sny a více realitou. Ano, je to působivé, ano, je to šokující, ale obojí v tom nejhorším smyslu slova, s Moodysonovým štykem to nemůže nikdo srovnávat ani ve zfetovaném stavu. Hlavní hrdinka se celou dobu tváří jako chcíplá myš, ale to bych jí až zas tak nevyčítal, při výběrovém řízení se nejspíš nebral tolik ohled na herecké dovednosti, jako spíš na to, zda je mladá herečka schopná provést trojité salto s pěti vruty koňmo. A i herecky by alespoň v telenovelách obstála naprosto bez problému. Spíše lituji její filmovou sestru Sary. Představitelce Sáry Isabelle Lindquist bylo v době natáčení údajně šest let. Pokud do té doby nebyla Isabelle stejně jako její hrdinka "předčasně vyspělá", potom dost možná ano. Už vidím ty davy švédských mladíků, kteří si nedali pozor a nechali se svést touto předčasně vyspělou a skončili v kobce za pedofílii. Nedokážu odhadnout, komu byl tedy film určen. Pedofilům? Škoda, že se v tom "nelítostném fyzickém i psychickém souboji" hlavní hrdinka bála použít tu pušku, se kterou si pořád hrála. Výsledek by byl mnohem šťavnatější. Já uznávám, že mezi dívkami také dochází k šikaně a podobným jevům. Ale takhle to, přátelé, opravdu neprobíhá.40%

Stále uvažujem nad odkazom tohto filmu. Niektoré scény mi prišli mierne úchylné, stále som bola v očakávani akéhosi zlomu, ktorý vysvetlí Emmin problém prejaviť emócie a jej robotické správanie. Pridala by som ešte hviezdičku, keby sa Lisa Aschan pokúsila byť viac čitateľnejšia. A k Fucking Amal by som to naozaj neprirovnávala.

Snad kdyby v hlavní roli byla jiná herečka, uvěřila bych některým nuancím. Její obličej mi však přišel natolik protivný, že film tím velmi ztrácel. Stejně tak v roli lesbické kamarádky byla dívka vzezřením natolik hetero-typickým, že lesbickou orientaci jsem jí prostě nevěřila. Malá sestřička byla přespříliš - jak to jen říci slušně - přepapaná, že její roli a touhu po bikinách jsem prozívala. Zachraňoval to jen střídmý a přesvědčivý otec. Jednoduše lze říci, že z mého pohledu filmu nejvíce ublížilo obsazení. Příběh na dnešní poměry není žádným zázrakem, čekala jsem něco zajímavějšího. A zpracování je - jak to jen říci jednou větou - nudné.