Princezna ze mlejna (1994)

Devadesátky byly pro pohádky Zdeňka Trošky opravdu vrchol a mezi jednu z jeho nejúspěšnějších pohádek se řadí i dnes již klasická Princezna ze mlejna. Nechybí ani lidové písně, které doplňují písně původní napsané přímo pro tuto pohádku, a oblíbené postavy čertíka a vodníka, které se sice objevují v mnoha českých pohádkách, ale toto zpracování patří mezi ty nejzdařilejší. Krása jižních Čech a krásné české přírody je taktéž něco, co patří k rukopisu Zdeňka Trošky. Ano, takhle se mají dělat pohádky.

Nechápu, proč tahle krásná pohádka dostává tolik kritiky! Princezna ze mlejna je milá a půvabná podívaná, která si drží tradiční pohádkový duch bez snahy o modernizaci. Klasické postavy jako vodník, čert a čarodějnice dodávají příběhu šmrnc, a jednoduchý, ale přitažlivý příběh krásně plyne. Hudební doprovod je povedený a celkově je to příjemná pohádka, která baví děti i dospělé. Jednoduché, veselé a s typickým českým kouzlem. Proč ji nemilovat?

Princezna ze mlejna" je zklamáním, které nedokáže splnit očekávání ani jako pohádka, ani jako komedie. Příběh je slabý, herecké výkony jsou nevýrazné a režie je amatérská. Film se snaží o kouzlo a humor, ale selhává v obou aspektech. Je to film, který může oslovit pouze ty, kteří mají rádi české pohádky, ale i pro ně bude těžké překonat jeho nedostatky.

Kdykoli někdo řekne mlejn, tak jdu blejt. Ne tohle prostě ne. Tahle pohádka postráda snad úplně všechno. Tak třeba příběh: Jindřich celou dobu tu rajdu z mlejna fakuje, nakonec si to přihrncuje i když se ani neúčastní soutěže a neplní "úkoly", aby si tu rajdu z mlejna nakonec vzal... jo a ona ještě využije všech darů co dostala od ostatních nápadníků... tady to smrdí zlatokopectvím, pokrytectvím a vůbec vším amorálním. Jindřich se pro rajdu taky rozhodl, až když se trochu vyšvihla a taky až potom co zjistil, že na lepší prostě nemá, protože je úpřimě řečeno tak trochu kretén. Do toho všeho tady infantilně žvátlá Blanarovičová a vodník je taky mentálně jinde. Všichni se pitvoří, řvou, skáčou, blekotají.... no klasický Troškův film. Zase jednou svým veledílem přispěl k dementizaci národa. Naštěstí už prohlasil, že pověsil robotu na hřebík a dál nic točit nebude. Volejme SLÁVA a pět dní se radujme.... já se teda raduju pořád, když si vzpomenu, že už točit nebude. Doufám, že je ten hřebík hodně vysoko a už na něj Troska nedosáhne. Nebudu ho jen hanit, lokality vybírá hezké... ale tak v čr prostě hezké lokality jsou, takže to není zas až takový problém.

Princezna ze mlejna je sice nesporně pohádková „klasika“ v tom smyslu, že je povinně servírována jako příloha k vánočnímu kaprovi, ani v rámci žánru však nezasluhuje větší pozornost. Namísto dvou jsem nakonec dal jen jednu hvězdu za písně a exteriéry. Dílo vyhovuje konzervativnějším a nostalgickým divákům, jelikož zde nalézají tradiční kulisy, pohádkové postavy a stereotypy. Při srovnání s jinými výpravnými pohádkami (dokonce i s Troškovou dřívější pohádkou O princezně Jasněnce a létajícím ševci) syžetově a hlavně svým provedením neobstojí. Příběh prakticky není vyprávěn filmovou řečí, prostředky jako obraz a střih se téměř nevyužívají, velkou část stopáže zabírají neskutečně blábolivé a bezobsažné dialogy, jež příběh nikam neposouvají. Dojem „pohádkovosti“ je navozován protivným pitvořením nebo nepřesvědčivou rádoby bodrostí. Některé postavy jednají dost neuvěřitelně, třeba proč je starý tatík mlynář, jehož holka se očividně do vdavek nežene, ochoten ji po uplynutí ultimáta dát prvnímu, kdo si o ni řekne?