Čertova nevěsta (2011)

Nehodnotím v dobovém kontextu jejího vzniku, ale v kontextu současné pohádkové produkce. Vadila mi intertextualita, která mě vytrhávala z příběhu. Troškův styl humoru má odkazy ještě extrémně doslovné až kýčovité, budí to pak dojem, že divák sleduje sled gagů vytržených z jiných děl. Mluvící svatá Kryšpína se mi líbila. Jako symbol plnící ochrannou (ne mateřskou!) funkci, který se nenechá zastrašit autoritou moci, perfektní.

Na začátku to vypadalo slibně, ale bohužel už opakující se "vtip" o ptácích to v mém vnímání srazil. Stejně tak narážky na S čerty nejsou žerty - vždy mě takto jasně vyřčené odkazy na jiné filmy vytrhnou z příběhu - vadí mi to v Princezně ze mlejna, vadí mi to ve Vratných lahvích, vadí mi to vždy a všude, i kdyby film dostal Oscara. A pak už jenom porce od každé z Troškových ingrediencí - pitvořící se čert, uječené rokokové dámy, tajemné momenty ve sklepě, strašidelný mlýn a les plný strašidélek, včetně vodníka, který v příběhu neměl žádnou úlohu. Jen ten kohout tentokrát chyběl. Nejvíc mě mrzí, jak strašně triviální bylo porazit Lucifera. František Němec převyšoval všechny ostatní herce o několik tříd, bohužel se scénářem mnoho nezmohl.

Asi nejlepší pohádka Zdeňka Trošky a podle mého názoru i jedna z nejlepších filmových pohádek po roce 2000, byť ty dobré z daného období bych dokázala spočítat na prstech na rukou. A to nejsem žádná zarytá fanynka jeho tvorby, něco z jeho děl považuji za dobré kusy, část za průměrné a část za vyložený odpad. Čertova nevěsta se mu prostě povedla. Film má klasický pohádkový námět, v tomto případě lehce strašidelný, postavy se chovají logicky (na rozdíl například od Z pekla štěstí 1, viz i pěkný okamžik, kdy se hrdina nedopustí hříchu v podobě krádeže zrcátka), prostředí, kostýmy i kamera jsou krásné. I to zasazení do rokového období je perfektní (v tomto směru zamrzí jen náhodné ,, slečna princezna" místo Její Jasnost apod., v průběhu pohádky se ale objevují i správná oslovení, jen to chtělo malinko větší důslednost, když už vytvořím tak věrohodnou dobovou atmosféru). Dokonce ubylo i otravného pištění, které kazí Princeznu ze mlejna 1 a připravilo ji v mých očích o prvenství v rámci režisérových pohádek. Sice se ještě trochu projeví u lehce karikaturně pojatých postav sv. Kryšpíny (její přítomnost je poměrně originálním nápadem) a čerta, ale je ho naštěstí minimum, a čert má i chvíle v civilu, kdy naopak působí nebezpečně (uznávám, že možná i díky tomu kontrastu s předchozí karikaturou, jen škoda, že těchto civilních chvil nebylo víc). Úvodní scéna, v níž královna náhodou zahlédne jeho postavu, je skvělá a má až lehce hororový nádech. Ani proti výběru herců tentokrát nemám nic: Suchařípův král je přesvědčivý, Laurinová nic úplně nepřepálila, Josefíková je skvělá a i představitelé vedlejších postav maminky či víly Lekníny jsou dobří. Snad jen hlavní hrdina herecky úplně nevyniká a opět nepůsobí na můj vkus dost mužně, ale s nacházením vhodných mužských představitelů máme v současných pohádkách dlouhodobě větší problém než s nalézáním vhodných hrdinek, řekla bych, a ve výsledku jim to tu s Evou Josefíkovou docela uvěřitelně ladí. Pozitivně pak vyčnívá František Němec v roli Lucifera, který není na rozdíl od Nejlepšího přítele v jádru spravedlivým dobrákem, ale je zatraceně nebezpečný. Vyzdvihnout je zde třeba práci kostýmních návrhářů: luxusní dlouhý plášť dodává patřičný majestát a paruka rohy jen decentně naznačuje, a přesto divák při vstupu postavy na bál okamžitě pozná, o koho jde (a poznal by to, i kdyby Luciferův příchod nečekal). Jedinou výraznější vadou na kráse pohádky jsou tak dle mého trapně pojaté postavy cizích princů, naštěstí nemají příliš prostoru a brzy zmizí. Jednoho též napadne, že při první hádance měl hrdina opravdu z pekla štěstí, protože tak pitomého čerta, co prozradí svůj věk, aby člověk pohledal, ale to je nakonec jen detail. Zasloužené 4 hvězdy.

Tuhle pohádku jsem kdysi náhodou viděl (rozuměj když byla nová) přesto že na nové výtvory nekoukám a musím říct že tahle mě v tom jen utvrdila. Nejhorší tam byl ten teplej čert a mám pocit že byl ještě debil, s prominutím. Pan Suchařípa také není zrovna můj idol, nechápu jestli něčí je. Tu jednu hvězdu tak ještě za námět..

Positivní jsou lokace, kostýmy, hudba a svatá Kryšpína, a to, světe div se, včetně jejího digitálního oživení. Není mi sice jasné, proč nevybrali nějakou svatou, která má s rodičkami a těhotenstvím nějak přirozeně těsnější souvislost (Maria, Markéta - patronka rodiček, Anna, Alžběta, Monika), ale nešť. Aspoň to byla matka a ne jeptiška. Sice ji nikdo nezná a i já si ji musel vyhledat, ale co. Aspoň jsem se dovzdělal. Docela positivní je František Němec, který přece jen nechává aspoň trochu vzpomenout na svou ikonickou roli. Jenže všechno ostatní je špatné. Mladí herci, kteří neumí a na tak malé ploše a s tupým scénářem snad ani nemohou zahrát klíčící lásku, obhroublé dialogy, které vypouští z úst šlechta (Já bych to prubla... ne že bych si ji nějak idealizoval, ale před plebsem se určitě hlídali), nevěrohodné chování postav, Sabina, která tu blbku snad ani nemusela hrát, a kterou na mladou i na starou namaskovali stejně, zatímco král po jejím boku notně zestárl, naprosto otřesný čert, nekoncepce pekla, nešikovně vložená natahovačka děje s poustevníkem a čarodějnicí, trapnost úkolů a jejich plnění, honění se, smích a řehot, pitvoření. Prostě ano, mohlo to být ještě horší, ale také o mnoho lepší. O mnoho. Opravdu o mnoho.