Hvězdná srážka (1978)

"Házejte to rádium do tý pece pořádně!"Velká paráda. Lidi, co na to šli ve své době jako na Star Wars sci-fi s Christopherem Plummerem si v tom kině museli připadat docela zkrachovale. Starcrash splňuje všechny předpokládané kvality italského parazitujícího dreku, který si propůjčuje atributy slavných značek, aby je pak naházel hala bala do mixéru společně s bizarním castingem, jurodivým scénářem a velmi sporým rozpočtem. Z toho důvodu nejvíce trpí "akční" scény, kdy zejména vesmírné bitvy jsou nekonečnou kompilací záběrů, kde animované lodě proletí úhlopříčně obrazovkou a buď z nich jdou jiskry a nebo se promění v explozi jisker. Já měl ale ještě štěstí, že mi kamarád poslal verzi s fantastickým českým dabingem of filmy Video-spoj, ve které pronášejí snaživí a většinou ne moc dobří dabéři šílené věty v anglickém syntaxu, které občas ani nezvládají úplně dobře vyslovit ("Zobrazuje se nám na komp... jů... terové ploše.") Společně s nim je celá ta podívaná s šovinistickými roboty, polosvlečenými pašeračkami, munchausenovskými barony a pistolemi s netopýřími křídly naprosto skvělým dobrodružstvím.

Vykrádačka Star Wars, ovšem tak krásným způsobem, že nemám opět slov. Joe Spinell největší frajer!!! A zase mně připomíná mýho bráchu :D. A Caroline Munro neskutečná kočka!! Nyní překvapivě seriózní hudba Johna Barryho, žádný synťáky, ale parádní orchestrace! LFŠ UH 2023 v rámci půlnočních delikates.

Starcrash je italský sci-fi výplach inspirovaný Star Wars plný kýče a melodramatu, ale s neskutečným šarmem, kde hvězdná pašeračka Stella Star, co vypadá jako z plakátu na diskotéku 70. let, a její parťák Akton, dostanou úkol od Imperátora Galaxie (Plummer) – najít jeho pohřešovaného syna (Hasselhof) a zastavit padoucha Zarth Arna, co chce galaxii zničit svou superzbraní. Po rychlém úniku z vězení (protože pašování je jen takový koníček) se Stella s Aktonem, androidem Ellem a princem Simonem prohánějí vesmírem v kulisách z kartonu. Potkávají Amazonky, co by mohly hrát rugby, obřího robota-plechovku na kolečkách, metalické roboty-kostlivce se šavlema, kanibalické neandertálce a další vesmírné podivnosti. Zarth Arn, trpící fetišem pro dramatické pláště, plánuje galaktickou diktaturu, ale Stella a spol. jeho plány překazí. Vše končí happyendem, kde mír v galaxii zachrání parta vesmírných švejků.

Naprostá láska. Campové kouzlo "Hvězdné srážky" nevychází z ironického výsměchu či provinilého potěšení, ale z roztomilého okouzlení bezelstnou naivitou i upřímným nadšením. Je snadné, ale také ryze ignorantské se filmu jen vysmát coby patlalské kopírce "Hvězdných válek", nařknout tvůrce z neumětelství a plagiátorství, či dokonce z toho, že dehonestují sci-fi. Luigi Cozzi naopak miloval fantastické žánry, psal sci-fi povídky a přispíval i do prestižního časopisu Famous Monsters of Filmland. Toužil natočit sci-fi film podle svých představ a šance přišla právě, když od vypočítavého producenta Nata Wachsbergera dostal zakázku, že má udělat variaci na "Star Wars". Navzdory tomu, co nakukal producentovi, Lucasův hit ani neviděl a scénář spíchnul podle novelizace hitu, kterou fofrem přelouskal. Stejně jako Lucas, také Cozzi obdivoval klasické brakové sci-fi. Jenže jeho ambicí nebylo udělat sofistikovaný a trikově převratný biják, který by u dospělých diváků dokázal vyvolat ekvivalent dětského úžasu tím, že by usiloval o zdání uvěřitelnosti. Cozzi naopak miloval sci-fi v její naivní pulpové podobě před tím, než žánr v očích široké veřejnosti i filmových studií legitimizovaly seriózní filmové hity jako "2001: vesmírná odysea", "Vetřelec" i ony "Hvězdné války". Absurdně neprakticky navržené zbraně, naivní design vesmírných korábů, teatrální kostýmy a pompézní sety či kosmické dálavy hýřící barvami duhy představují cílenou poctu klasickým obálkám sci-fi románů od mistrů šestákového romantismu jako Earle K. Bergey, Richard Clifton-Dey či Frank Frazetta. Ústřední neohroženou a spoře oděnou hrdinkou se pak Cozzi vyznával ze své adorace Barbarelly (filmové i komiksové) a preferencí stop motion efektů vzdával hold milovanému Rayi Harryhausenovi. "Hvězdná srážka" je fanboyovský pastiš dávno před tím, než to bylo cool. Ale na rozdíl od těch novodobých zůstává svěže oproštěný od ambice ospravedlňovat své dětinské obsese tím, že bude působit vážně a pateticky. Zde naopak všemu vládne rozjařilá naivita, vzletná nerealističnost, upřímná pokleslost i až operní kašírovanost. Tím ale výčet elementů, které si lze užívat, zdaleka nekončí. Máme tu casting, z něhož poskočí srdce každého fandy braku, ambiciózní soundtrack klasika Johna Barryho i křečovité herecké výkony či totálně prostinký scénář plný dětsky osudových zvratů. "Hvězdná srážka" není žádný neumětelský drek, nýbrž skvostně roztomilý campový drahokam.

Cital som Bludmanov filmovo teoreticky komentar  - no ale ja som len laik  nedouk, nerozumiem jeho odbornym vyrazom, nestudoval som filmovu tvorbu v Prahe, ani v Brne, ani v BA. Nemam mastne vlasy, filmovu teoriu som nikdy nestudoval, ani raz som nenavstivil  filmovu katedru, neprestudoval som ani jedny skripta z filmu, panske zadky nepovazujem za pritazlive. A nemam rad ked reziser ide tak vysoko ako tu : trestanecka planeta, vesmirni pirati ci paseraci  ci co to bolo. Jo a Nikdy som netvrdil, ze Hasselhoff sa povie Hajzelhof. ja som vzdy tvrdil, ze spravne je Hajzlehroch   5 %