Upíři v Benátkách (1988)

Prokletý film. Utrpěl nespočet produkčních problémů, změn režisérů, vnitřních konfliktů, Kinskiho ego se střetávalo se všemi a nakonec si nevedl dobře jak u diváků, tak u kritiků. Je to však skvělý příklad italského talentu pro vytváření atmosféry. Jeho vizuální stránka je velkolepá, s vynikající kamerou, melancholickou atmosférou a mistrovským využitím záběrů a filmového jazyka, které je lekcí ve filmové tvorbě. To vše je zarámováno pohádkovými Benátkami s jejich kanály, starými sídly, mlhou a uličkami a kanalizací, kde číhá nebezpečí a smrt. Kinski je absolutní hvězda; jeho nafouklé ego je zřejmé, ale jako Nosferatu je dokonalý – působí jako zkušená rocková hvězda – plný sebeuspokojení a sebejistý ve své fascinaci obyčejnými smrtelníky, zejména krásnými ženami, které se ve filmu objevují a neváhají ukázat své kouzlo v několika eroticky nabitých scénách. Hlavním bodem filmu je scénář; občas je vývoj děje hutný a nedává moc smysl, ale to je kompenzováno jeho vynikající vizuální kvalitou, Kinskiho výkonem, krásou hereček, Vangelisovou hudbou na pozadí a také tím, že každý film, zejména italský, který zobrazuje mýtus o Nosferatovi, a ještě lépe, pokud je zasazen do melancholické, ponuré a romantické atmosféry, jako je tomu v tomto případě, stojí za to.

Nerozumiem, čo toto malo byť. Ak to malo byť pokračovanie vcelku úspešného remaku z roku 1979, tak by si to hádam nezaslúžilo ani len jednu hviezdu, nakoľko s upírskou tematikou a atmosférou z predošlých filmov to nemalo prakticky nič spoločné a tento snímok je plný klišé, balastu a nudy. O horore nemožno byť ani reči. Jednu hviezdu za nádhernú Anne Knecht, na ktorú sa dobre pozeralo, inak je to ale totálna zbytočnosť. 25 %

3/10. Jako no prostě jednoduše, tohle se prostě nepovedlo. Jediné co zde jde pochválit jsou postavy, výbornou a atmosférickou hudbu a skvělou a hororovou atmosféru ale to je tak vše. Příběh ujde, postavy jsou sympatycké, hudba je výborná, atmosféru tento film má solidní, napětí je zde párkrát za film, lokace jsou zajímavé a kamera filmu je docela dobrá. Za mě ale jinak sklamání. Nedoporučuji.

Po letech musím jednu hvězdu přidat. Vizuálně působivé drama v nádherných interiérech a exteriérech Benátek sice nedosahuje kvalit Herzogova Nosferata, to mi ale nakonec nevadilo. Vynikající Ch.Plummer a spíše civilní, než makabrozně demonický Kinski. Upír, který nemá strach z kříže (a pohledem ho dokáže rozžhavit do ruda) ani z denního světla, je nešťastnou a zoufalou postavou. Hledá náruč smrti (kdo by si nevzpomněl na Strašidlo cantervillské), leč vytoužený věčný spánek mu není dopřán. Skvělá hudba, expresivní i poetické obrazy, beznaděj, zmar. Po výtvarné stránce místy až uhrančivé... Na rozdíl od Upíra Nosferatu z roku 1979 se tento snímek v našich kinech nehrál.

Uspávání hadů level world class. Remake původního Nosferatu není špatný, ale zkoušet udělat přímý seguel nebyl dobrý nápad. Problémů během natáčení bylo zdá se fakt hodně, stačí se podívat jen na zdejší výčet režisérů (viz zajímavost). Nudná neexistující režie, hrozný příběh a Klaus Kinski, který nenavázal na svůj výkon v prvním (druhým) Nosferatu. Pokus šokovat díváky mírou nahoty a sexu už byl jen výstřel do tmy, který nikoho nezajímá, je to spíš bizarní.