Hrabě Drakula (1970)

Možno sa jedná o vernú adaptáciu Stokerovej knihy, ale táto inscenácia divákovi neprinesie prakticky žiadnu emóciu. Je to natočené profesorsky, fádne a minimálne ja som sa neskutočne nudil. Navyše tie pokusy o akési vizuálne efekty museli byť aj na tú dobu dosť trápne. Herecky je to celkom fajn, ale je to len jeden z ďalších priemerných filmov o Drakulovi. 55 %

Možná už jsem těch přepisů Stokerovy knihy viděla až moc a to mě zákonitě nutí srovnávat. Česká televizní inscenace vůbec není zlá, vystačí si s omezenými prostředky a nabízí solidní herecké výkony. Ilja Racek je démonický a nevyzpytatelný, aniž by ho museli stylizovat do podivné, nadpřirozené bytosti. To považuju za největší plus!

Írsky spisovateľ Bram Stoker napísal v roku 1897 svoj najznámejší román "Dracula". Toto jeho literárne dielo inšpirovalo mnoho filmárov. Vznikla celá rada filmových adaptácií. Z grófa Dracula sa stala ikona vamp horrorových filmov. I ja sa radím medzi divákov, ktorí vyznávajú krvavý kult jeho osobnosti. Videl som mnoho snímkov, v ktorých sa objavuje tento legendárny upír z Transilvánie. Naposledy moju draculovskú kolekciu rozšírilo československé spracovanie z roku 1970, pod ktorým je podpísaná režisérka Anna Procházková. Je to čiernobiely televízny film, v ktorom titulnú postavu stvárnil Ilja Racek. To ako sa chopil tejto úlohy ma príjemne prekvapilo. Jeho uhrančivá charizma dala grófovi Draculovi netradičný rozmer, s ktorým som sa doposiaľ ešte nestretol. Som rád, že som mal možnosť zhliadnuť tento film. ***

Roztomilé televizní zpracování horrorového románu tak nějak po česku. Začátek filmu byl nadějný a celkem napínavý. Ovšem po přenesení se do Londýna a zmnožením postav ubylo napětí a příběh byl vyprávěný stroze, bez emocí, jako dokumentárně, včetně rychlého konce. Ale jak jsme psal v úvodu, příběh působí až roztomile naivně, uteče celkem rychle a některé momenty mají svou sílu.

O existenci této televizní inscenace jsem se dočetl v knize Černý bod od Martina Jirouška, který se nad ní ve svém textu až nekriticky rozplýval. Osobně jeho nadšení nesdílím (podobně jako mě moc neoslovila ani jeho kniha, která je mimochodem beznadějně vyprodaná a nesehnatelná, s výjimkou knihoven) a viděl jsem už lepší (a hlavně invenčnější) adaptace Stokera. Ilja Racek coby Dracula je rozhodně přesvědčivý, podobně jako Ota Sklenčka v roli profesora Van Helsinga (z obsazení mě ještě zaujala tehdy 25 letá Hana Maciuchová, která byla zamlada velmi pohledná), ale ty interiérové konverzační scény na mě působily strašně televizně a nevěrohodně, ostatně jako vždy, když čeští herci ztvárňují postavy s anglickými jmény, což zde ještě dostává nechtěnou komiku, když herci vyslovují jméno Jonathan jako [džonasn], a podobně komicky též působí ta rádoby cikánština Drakulových sluhů, kteří nosí rakve. Z knižní předlohy bylo navíc samozřejmě mnoho látky vypuštěno, zcela tak zde například chybí pasáže s plavbou lodi do Londýna a postava Renfielda a jeho dějová linka v sanatoriu; film se naopak neobejde bez otravného voiceoveru, toho moru všech filmových adaptací knih napsaných v ichformě. Triková stránka filmu je samozřejmě zcela úsměvná a nelze vůbec mluvit o tom, že by ten film byl aspoň na chvíli nějak strašidelný; exteriérové scény jsou ale nečekaně dobré, podobně jako samotné prostředí hradu (kterému však Jonathan říká nepochopitelně zámek). Vzato kolem a kolem, asi není na škodu si touhle kuriozitou rozšířit obzory, ale nemůžu se ubránit dojmu, že mi ten film vlastně moc nedává smysl. Btw. zarazil mě tam tento dialog, ve scéně, v níž otevřou prázdnou rakev po Lucy: "Jakto? Kde je? Byla pohřbena zaživa, zešílela z toho!" - "Ne ne, to ne, mrtvola byla asi ukradena, to se stává bohužel." - jako vážně?