Hodina pravdy (1977)

Já bych řekl, že je to skoro na 5 hvězd... Ale ty dialogy. Ty jsou prostě takové neskutečně divadelní... Asi tam zůstaly z té divadelní či rozhlasové hry, podle které to je, beze změny. Film by ale měl být bližší realitě a takto by reálné postavy nemluvily.... Ale i tak je to strhující drama. Pomáhá tomu ve velkém i Liškova hudba. Fascinující je ten fešácký doktorský byt, v domě s garážema. To se s tím naším 2+1 krcálkem, ve kterém jsme žili nedá srovnat... Pan doktor s novou škodou 110 R musel být asi i něčím víc než jen dobrým doktorem... K ženě se chová jako největší hajzl, takže i jinak to musela být pěkná komunistická svině - že by skrytý podtext? V 76. bylo těžké ukrýt do filmu nějakou tu metaforu, aby prošla...

Pan Matejka me opet nezklamal, a musim rict, ze vetsina jeho filmu se mi zatim opravdu libi. Tenhle civilni a uveritelny kousek neni vyjimkou. Navic je to napinave. Pomohla i krasna Maciuchova, a hlavne vyborna Eliska Sirova. Nutne je ovsem zduraznit, ze vsichni zucastneni podali bezchybny profi vykon... P.S.: v mensi roli nadherna Jitka Zelenohorska.

Předloha: Hodina angličtiny - Nataša tánská. Nervní hudba Zdeňka Lišky, slušné herecké výkony Matyáš, Maciuchová, Gýrová, Sirová, ona i ta Merunková, asi nejtěžší a nejméně vděčná role, ale myslím, že zvládla tichou odcházející manželku a matku celkem dobře. Finále rychlých střihů umocňuje napětí a nervozitu nevyhnutelného konce (i když náhod, které by mohly nejhoršímu zabránit je až příliš). Zajímavé psycho se zajímavými zvraty, jako by hlavní představitelé pod tíhou situací a svědomí během filmu změnili své chování o 180 stupňů. Za zmínku stojí rolička pošťáka Karla Augusty, kde se setkal obyčejný život s obyčejnými starostmi se starostmi života a smrti. Občas trochu moc náhod a do očí bijících nápovědí, ale jinak film s napětím, příběhem, psychologií...

Samotný námět až tak špatný není, výkony herců také nejsou tragické, až na Merunkovou, která se unyle prochází po bytě a vyluzuje při tom podivuhodné zvuky. Liškovi zřejmě zbylo něco not v šuplíku ze Zemana a tak leitmotiv jeho hudby nápadně připomíná hudební doprovod první desítky dílů majora Zemana.

Svým způsobem mi velice vyhovuje vidění filmového světa podle Václava Matějky. Několik jeho filmů mám tuze oblíbených a toto bylo další skvělé překvapení. Takhle si představuji lidských příběh zcela odpovídající tehdejší realitě, jež nám dodnes není vůbec vzdálená. V jemné hře příběhu exceluje většina zůčastněných, nejvíce si samozřejmě užívám Hanku Maciuchovou. Na absolutní top pak celek posílá poslední filmové setknání s Magdou Maděrovou.