Hluboko (2012)

Neuvěřitelný příběh protože je dle skutečné události.. Po filmařské stránce takový průměr..ale zbytečně to neztrácí čas.. rychlá oziracka v báru..a ráno za tmy šup do lodi a na moře.... zachycení sítě o dno a během pár minut loď potopená... neskutečný jak je to rychlé... žádné zdlouhavé okecavacky.. tady se jde hned na věc..To že přežil je takový Islandský zázrak. 55%

Neuvěřitelně mě dostal. Nechápu místní recenze(nty), píšící o plochém námětu nebo nedostatku akce. Jestli vůbec ví, co píšou a zda jsou příčetní? Tolik lidskosti, zoufalství, ale i naděje, všechno pěkně zabalené v jednom a kamera, která tě nepustí. Skvěle vykreslená prostředí, každodenní realita, reálie. Několik scén se stalo mými osobními memy, které si promítám v mém komorním vnitřním biografu v těžkých chvílích. Viděno tak 13x? 100%.

Nejvíc jsem zatínal zuby, když ho vyplavilo na útesy a příboj s ním zametal jako s hadrovým panákem. Bolest se dala cítit. Podruhé, když tak zmrzlý šel bos přes lávové pole. ■ Víc dokument, než hraný film. Obyčejné, syrové, neherecké. Náhled do islandského života. Velký respekt! ■ Shodou okolností se dnes (psáno po půlnoci) chci pokusit plavat 1 km ve vodě teplé asi 6,5 °C. Budu testovat celotělový neoprén, který přišel včera. Tak doufám, že přežiju. ■ Aktualizace: Žiju! Neoprén funguje a přestože měla voda něco přes 6 °C (o 1 °C teplejší, než moře, ve kterém byl Guli), byla mi celkově menší zima, než, když jsem plaval ve vodě výrazně teplejší. Jenže nohy od kotníků dolů a dlaně nepokrýval, takže jsem měl ke konci pocit, jako by mi do nohou bodal ostrý štěrk a cítil jsem bolest po každé, když se nohy na konci tempa dotkly jedna druhé. Nechtěl jsem riskovat, že bych po kilometru z vody nevylezl a ukončil to. Ještě při chůzi jsem asi deset minut měl pocit, jako bych chodil o ostrém štěrku, přestože jsem měl teplé ponožky a podrážku Vibram. Zpětně mám ohromný respekt ke Gulimu, který to musel mít tisíckrát horší a ještě šel dvě hodiny bos po lávové strusce.

Hluboko je islandský film podle neuvěřitelných skutečností, kdy po ztroskotání lodi v Severním ledovém oceánu jeden člověk doplaval v nějakých 5 stupních a šesti hodinách v oceánu ke břehu, kde naprosto vychladlý ještě musel kráčet další dvě hodiny k nějaké civilizaci. Opravdu neuvěřitelný příběh, který Baltasar Kormákur pojal trochu Greengrassovsky, kdy jakékoliv emoce jsou potlačeny a snímek se zaměřuje pouze na přesnou a věrohodnou rekonstrukci událostí. Asi kdokoliv jiný by z toho dokázal udělat patos bez jakékoliv autentičnosti. Tohle se na tomto filmu cení. Bohužel ve výsledku je to takový nemastný neslaný film, kterému chybí jakákoliv katarze či lepší konec. Přestože by to mnohem lépe vyznělo jako dokument, musím říct, že jsem si film i vcelku užil. 6/10.

Viacerí spolurecenzenti sa sťažujú, že málo akcie, prekvapenia, obratu, zaujímavejšieho deja. Akoby nestačilo, že toto všetko tvorí samotnú kostru filmu Hlboko. Loď sa utopí v Severnom ľadovom oceáne a obézny týpek nielenže v ľadovej vode dopláva k ostrovu Island, no navyše prejde nehostinnými časťami s extrémne tvrdým, ľadom a snehom pokrytým, kožu režúcim lávovým kameňom, k prvému obývanému domu. Zázrak prežitia je následne podrobený vedeckému výskumu, no po istej dobe sympatický tučko odmieta hru na pokusného králika. Radšej sa vráti do rodného kraja, nejako si usporiadať vzťahy k pozostalým i k vlastnej práci. Skvelá režijná práca, ukazujúca popri hlavnom príbehu jednak neľahký život v sopečnej ostrovnej krajine a na mori, ktoré túto krajinu do značnej miery živí a uhrančivo drsne krásu tamojšej krajiny.