Herec (1988)

Ale tohle se ostravské televizi náramně povedlo. Protektorátní drama, kde atmosféra houstne a houstne až do vrcholného finále. Obrovská role pro Luďka Munzara jako úspěšného herce Kylara a také Vladimíra Brabce, herce, který je v Kylarově stínu a jako kolaborant mu jde po krku. Hodně silné drama a jak říkám, dusnota, co snímkem prostupuje, vhání divákovi pocit, že by se v něm při vyhrocených situacích krve nedořezal.

Film sa snaží vysvetliť problematiku fungovania a produkcie divadiel v protektorátu v širších súvislostiach 2. svetovej vojny. Ide o príbeh herca, ktorý chcel byť osožný v prospech českého divadla a českého diváka. Divadelná scéna v Protektorátu Čiech a Moravy sa dňom obsadenia Čiech značne zmenila. V Prahe bola ihneď vrátené nemeckým Pražanom Stavovské divadlo, Osvobozené divadlo bolo ihneď úradne uzatvorené, Burianove divadlo D34 uzavreli v roku 1941 a všetky ostatné divadla ukončili činnosť dňom 1.9.1944 (Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo, Nemecké divadlo Prahy, Lidové divadlo Uranie a Pražské dětské divadlo). Divadla v období rokov 1938 až 1944 sa snažili udržať určitý štandard, snažili sa taktiež prežiť a príliš sa kariérne nespreneveriť svojmu poslaniu. Niektorých okupanti prinútili prisluhovať, ako to bolo v Národnom divadle dňa 24.6.1942 pri svojom Sľube Ríši.Po vojne disciplinárna komisia preverila stovky hercov, na jednej strane boli oprávnené tresty pre ľudí ktorí sa skutočne previnili ale v tejto sieti nenávisti uviazlo aj množstvo nevinných ľudí.

Zpracování mi připomněloNoc rozhodnutí- rukopisJiřího Svetozára Kupkyje rozpoznatelný. Škoda průměrné výpravy – diváci v hledišti by spíš zapadli do 70. let než do doby Protektorátu. Zbytečná poplatnost se socialistickými myšlenkami v ilegální tiskovině Palcát a s letci z východu (o tom Kupka napsal scénář k filmuPiloti). Ale převažují výborné herecké výkony, skvělý je nápad se zasazením děje do divadla, využití replik z divadelních her.

Poměrně zdařilý televizní film z doby okupace, který se tématicky podobá staršímu (a lepšímu) filmu Kat nepočká. Luděk Munzar odvedl standardně dobrý výkon v příběhu o tom, jak je těžké v nelehké době skloubit touhu po práci a zachování osobní cti. Stejně tak bylo příjemné vidět Stanislava Třísku v jiné roli než notoricky známého Škopka. Zaujme i Vladimír Brabec, který ze své kolaborantské pozice moci předvádí bravurní hru kočky s myší. Laciná a době vzniku poplatná byla zmínka o tom, že hledaný parašutista byl z Moskvy, když dobře víme, že parašutisti k nám přicházeli spíš z druhé strany. Přesto tomu celému něco chybělo a já se obávám, že časem zapomenu, že jsem tenhle film někdy viděl.

Film přináší zajímavou zápletku z období okupace, která na téma odboje nahlíží zase trochu jinak, ale bohužel doplácí na průměrné scénáristické, režijní i technické zpracování. Zejména v závěru je cítit, že vše mohlo být dramatičtější, napínavější a snad i akčnější. Režisér až příliš spoléhá na dramatický potenciál hereckého výkonu Luďka Munzara v hlavní roli (který ale rozhodně nezklame). Jinak důraznou poznámku, že parašutistu neposlal Londýn ale Moskva, si tvůrci mohli odpustit...