Na břehu (1959)

Není to vyloženě špatné, svoji myšlenku to předat umí, kamera zde vyloženě kouzlila snad v každém záběru (a v jedné přímo odkazovala na filmařský styl Bergmana) a nemalý počet scén mi přišel zajímavý a napínavě vystavěný, ale ani tohle všechno nezachraňuje fakt, že navzdory tomu, že je to celé o konci světa a fatálních následcích jaderné války, tak je to celé až moc umírněné, bezproblémové a do jisté míry i nefunkční. Místy to i působí jako dva rozdílné filmy, přičemž jedním je ta sci-fi, ale tím druhým je obyčejné romantické drama, které s onou sci-fi zápletkou začne nějak souviset až v samotném závěru, ale do té doby funguje i bez něj, sama o sobě a sci-fi zápletka v ní je tím pádem jaksi zbytečná. A právě kvůli rozpadajícímu se scénáři to celé moc nefunguje a i přes velký potenciál si to takhle nejen neskutečně ubírá možnosti silnějších dojmů, ale také spoustu šancí být skvělým a propracovaným seriózním postapem, které svoji dvouhodinovou stopáž vytěží na maximum. I s ohledem na dobu vzniku to mohlo být mnohem lepší. Jenže to se nestalo a tak výsledek sice není zrovna špatný, ale ani dobrý. Slabé 3*

Film jsem viděl někdy v roce 1981 poprvé. Trvalo, než jsem se dopracoval k názvu a podíval se znovu. Hodnotit dílo z roku 1959 dnešním pohledem není myslitelné. Tehdejší doba byla napumpovaná hrozbou atomové války od SSSR. Některé komentáře na mne působí : "Hele vole, ten film je černobílej . . . , na to kašlu, když to nemá barvu a HD kvalitu!"     Nevím, kolik lidí ve Státech vidělo tenkrát v roce 45 tyto záběry / stopáž 26:30https://www.youtube.com/watch?v=wnId3Wqv1r4/. Natočit film, který v panice vyžene lidi z lavic kina, nebylo záměrem.    Jaký byl rozpočet?    Co si představovala produkce?    Co mohlo jít do kin? Z mého pohledu je v době naturalistických záběrů různých zvěrstev, pochopitelné, co chtěl autor scénáře sdělit, a nezpůsobit paniku. / Viz video zkoušky atomovkyhttps://www.youtube.com/watch?v=HCK3BugAnRY/. A nezapomenout, že i tenkrát se hrálo o prachy na zbrojení. Kdybych srovnal fešáky z kovbojek, např. V pravé poledne, r. 1952, a následně ty z Osmi hrozných, Q.T., tak je zde docela značný rozdíl v pojetí, ve vykreslení postav, v tom, jak mohl vypadat desperát. Takže, sado-maso nečekejte. Jste v kině před 63 lety. Kamera má velice slušnou kvalitu, atmosféra je také odpovídající, herecké výkony s drobným přehráváním byly běžné, a ostatní je dáno technickými znalostmi a rozpočtem. Každopádně prázdné ulice na konci filmu jsou, bez triků, majstrštyk. Klidně čtyři hvězdy.

Netuším, čo bolo dôvodom, že som tento film v prehľade videných filmov neuviedol. Pamätám si, že ma zaujal a niekoľkými scénami priam ohromil. Bolo to však veľmi dávno a odvtedy som film nevidel. Nemôžem sa púšťať do detailnejšieho komentára. Prázdne San Francisco, útek námorníka a objasnenie nerozlúštiteľných signálov sa zabudnúť nedajú. Všimol som si, že bol nakrútený aj remake s lepším hodnotením. O ten nemám záujem, pretože Kramerov film reflektoval hystériu z možného jadrového konfliktu v období studenej vojny, a tá sa nedá porovnať s odozvou jadrového konfliktu v súčasnosti.

Na břehu je poměrně známý film (minimálně mezi milovníky starších sci-fi snímků), který se v roce 2000 dočkal své předělávky (která je barevná, což ovšem u snímků orientujících se na post-apokalyptické téma není vždy výhra). Film je to prý také docela vlivný (údajně něco z něj inspirovalo i legendární počítačovou hru Fallout) a hrají tam zajímaví herci. To není úplně špatná pozvánka na sledování... Byla by však chyba představovat si film jako nějaké šílené post-apo ve stylu Šíleného Maxe, to je patrné už z traileru z roku 1959. Nicméně určitá míra mrazivého dopadu je přítomna prakticky od začátku a pranic ji nekazí trochu na nervy lezoucí neustále hrající song "Waltzing Matilda". 
 
Svět se zde propadl do katastrofy jaderné války (bůhví proč vlastně začala), jedinou částí, kde ještě žijí lidé, je vzdálená Austrálie (a možná Nový Zéland?), kde se řeší co dál. 
 
Trochu mě zarazil bohorovný klid obyvatel Austrálie, kteří velmi disciplinovaně přesedlali z aut (není benzín) na koně a kola a vůbec se ve filmu chovali vzorně, že by z nich měl i Robinson Crusoe radost jakožto z věrného odrazu vyslanců kulturního světa. Tedy žádné rabování, prostor pro šílené kazatele, apod. Do jaké míry je nastíněný obraz reálný, nechť posoudí každý sám.
Plusem je také plejáda zajímavých herců v čele se slavným Gregory Peckem coby kapitánem americké ponorky. Na nervy mi trochu lezla Ava Gardner, Freda Astaira jsem skoro nepoznal a Anthony Perkinse mám až příliš zafixovaného jako pana Batese, takže jsem jen čekal, kdy tato jinak kladná postava, vytáhne ze sklepa mrtvolu... :).
 
 
Film je to každopádně zajímavý. Nejsilnější je na něm jeho apel na lidskou racionalitu. Říkám si, že možná i díky těmto snímkům to v roce 1962 dopadlo nakonec dobře.

Náhodou myslím si, že na dobu svého vzniku rozhodně podařený film. Možná už zestárnul a dneska působí trochu naivně a taky bych oproti té romantické linii upřednostnil spíš tu katastrofickou, ale s doslova a do detailu překopírovaným, bezkrevným a sterilním Mulcahyho remakem si to vytírá řiť na plné čáře.60%