Gloria Bell (2018)

Intimní, střípkovitý vhled do života ženy středního věku, jež hledá jak zaplnit samotu po rozvodu a osamostatnění svých dětí, stojí na výborném osobním výkonu Julianne Moore. Je opravdu těžké se v pokročilých létech a vymezených prioritách otevřít novému vztahu (obzvlášť, když si do něj protějšek táhne podezřele nevyjasněnou rodinnou minulost). Zaměření na hluboké niterné pocity v tomto případě však znamená též přemnoho zdlouhavých pohledů do prázdna.

"PROTOŽE ŽIVOT STRAŠNĚ LETÍ"To je moudro do pranice, život letí, zklamání střídá zklamání, je potřeba se nevzdat, žádný reparát nebude... Možnost, jak herecky vyniknout, Mooreové neutekla, její postava je uvěřitelná a daří se jí pojmout sympatie. Film jako celek neurazí, body ztrácí hlavně díky nepůvodnímu námětu. I když, námět. Jaký námět? Prostě život.60%

Tak tento typ snímku naozaj nemá reálne čím zaujať. Jednak je to taká oldies romantická hovadinka s dosť jednoduchým a ťažkopádnym dejom a ktorá už navyše len kopíruje ten istý film spred pár rokov a dokonca natočený tým istým režisérom. Nepochopiteľné, resp je za tým vidieť snahu zarobiť prachy. Film bez duše a s minimom emócií. 40 %

Romantika pre pokročilých (vekom) nie je to, čo romantika pre mladšie ročníky. Päťdesiatnici riešia iné problémy a to predovšetkým svoj predchádzajúci život a problémy s tým súvisiace. Samotná láska dvoch ľudí, tam sa toho až tak nemení, menia sa skrátka len okolnosti. Gloria spoznáva muža, ktorý by jej mohol zmeniť doterajší život a zdá sa, že všetko by mohlo klapať. Leliov film je introspektívou do života zrelej, ale stále atraktívnej ženy a jej vnútorné prežívanie možno najlepšie chápeme vtedy, keď pred našimi očami tancuje. 70%

Dnes v oblíbeném cyklu: Proč tohle muselo vzniknout znovu jako americký remake? Julianne Moore a John Turturro jsou super, film znovu natočil (přetočil) Sebastián Lelio (zůstal tak alespoň ve správných tvůrčích rukou), příběh je to pořád fungující, ale vůbec nechápu smysl téhle recyklace. To vážně vítěz Oscara za nejlepší zahraniční film nemá vetší ambice, než znovu natočit svůj film z roku 2013? Jak řekl Bong Joon Ho „Až se přenesete přes to malé okénko s titulky, otevřou se vám brány k mnoha skvělým filmům“. Gloria Bell není špatný film, je jen další ukázkou americké lenosti a zhýčkanosti, o to víc zamrzí, že přichází od tvůrce, který by měl proti téhle remakové úchylce bojovat. Jediný světlý okamžik je příležitost k vyniknutí kameramanky Natashi Braier, která film dostatečně odlišuje od originálu, bez jejího přičinění by tenhle remake postrádal smysl úplně, takhle se dá alespoň trochu mluvit o kreativní snaze.