Gli intoccabili (1969)

Italové točí v autentických kulisách Spojených států formálně vymakanou kriminálku se smíšeným obsazením. Návrat z vězení, jedna plánovaná a nakonec zcela jinak uskutečněná loupežná akce, spletité mafiánské pozadí a nejen na konci řada mrtvých... Atmosféra amerických ulic, nočních lokálů a kasina výborná, hlavní mužské trio Cassavetes, Falk a Ferzetti nadmíru charismatické, akční scény včetně automobilové honičky řemeselně perfektně provedené, upoutají leckdy již kompozice záběrů a aranže interiérů, celkově tempo svižně šlape, vše dýchá precizností a dá se sledovat i opakovaně... K dokonalosti však přesto cosi chybí a na plné hodnocení u měGli intoccabilizdaleka nesahají, neboť emočně se mě to celé hlouběji moc nedotýká – snad i proto, že žádné ze zdejších hlavních postav v kruhu zločinu nešlo fandit a neprožíval jsem to s nimi moc ani v nejosudnějších okamžicích. Dva silné emotivní momenty tak přichází na řadu až ke konci se zjevem Geny Rowlands, které se i na značně krátké ploše v postavě bývalé partnerky hlavního hrdiny podařilo vystřihnout působivý výkon s dramatickým prožitkem a přidat do filmu kousek duše navíc.[75%]

Kriminálnik Cassavetes dostane obratom po prepustení z basy ponuku pripraviť mafiánske kasíno o značný obnos, ktorý by sa mu teraz na slobode mohol hodiť, aj keď riziko je značné a gangstri neodpúšťajú. Kladné postavy, ktorým by sa dali držať palce tu nie sú, všetci sú menší a hlavne väčší hajzlíci. Naprosto štýlová záležitosť, talianski tvorcovia pridali americkému prostrediu ten správny šmrnc, skvelá kamera plus celý vizuál aj hudba a samozrejme herci z oboch strán Atlantiku, najviac sa mi páčil Peter Falk na opačnej strane zákona. Za štyri pestrofarebné balíčky poschovávané kade-tade.(vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)PS: Vo filme sa mihne aj zmienka o našich končinách, titulok v novinách s dátumom 30. júl 1968 informuje o dôležitom rokovaní, ktoré v tých dňoch viedli československí a sovietski komunisti v Čiernej nad Tisou ako posledné pred augustovou inváziou.

Rezisera Montalda nepoznam, a nevidel som anoi jeho prvy film Ad Ogni Costo 1967, hned som sa dostal k druhemu filmu Gli Intoccabili, zaradenim patri do mojho milovaneho zanru poliziotteschi, ale je to aj kriminalka a fryler. Montaldo uz sa trochu vezie na talianskej amerikanofilii, dej tohto talianskeho filmu sa odohrava v Las Vegas a San Franciscu. Nechapem tu taliansku amerikanofiliu, uz len ked si chcem pozriet nejake filmy BS/TH, taxom filmovo v USA. Rezisersky vask brilantne, poznam kvalitnu reziu, na poliziotteschi bol velky talent Stelvio Massi. No a tuto . masaker, tak perfektnu podivanu som uz dlho nevidel, Cassavetes /Killers 1964, Dirty Dozen, Saddle the Wind/ film suverenne taha, perfektne kulisy, namakane dialogy a vyborne tempo, ktore nudu zahnalo setsakra daleko - to su silne atributy tohoto skveleho filmu. Okrem Cassavetesa som tu videl i Britt Ekland /bondovka Man with the Golden Gun/, a Petera Falka /Columbo/ a Genu Rowlands /Zapisnik jedne lasky, Noc na Zemi, Statecni jsou osameli/. Nejdem tu vypisoivat litanie, na to je tu jednak Eodeon a este vystudovane filmove teoretiky- elitari. Trochu zamrzi slabsi a pomalsi rozjazd, ale ten je potrebny - aby sa divak navnadil. Potom to uz jede, autonahanacky, prestrelky, vybuchy - parada. Proste skvela slaboducha zabava pre laiky -nedouky : 98 %

Když Italové v téže době natočili Tenkrát na Západě, podařilo se jim stvořit asi nejlepší western, tedy zvítězit ve výsostně americké disciplíně. I v tomto případě (a opět u toho byl Morricone) měli Italové blízko k skórování na soupeřově hřišti, nakonec je to spíše remíza. Příběh boje vlka samotáře proti mafiánské mašinérii, až nebezpečně věrně připomínající mašinerii velkých ryb světové ekonomiky (zasedání a rozhodování mafiánské familie je obdobou zasedání valné hromady nějaké firmy, i oblast podnikání je více mně stejná, jen prostředky jsou přímočařejší) či těžkých vah světové politiky. Nicotný McCain bude rozdrcen stejně jako jedna středoevropská země v témže roce, jak se dočteme na titulkách novin. Tohle ale není žádné filmové podobenství, ale gangsterka stojící na napínavých scénách (i dík skvělé kameře Erica Menczera) a hlavně a především charismatických hercích. Navíc si Cassavetes mohl při natáčení obhlédnout výkon kolegy Falka, kterého pak obsazoval do svých nejlepších filmů.

Velmi stylové a vzrušující gangsterské melodrama, zasazené do velmi přitažlivých lokalit San Francisca a Las Vegas. Film vůbec nevypadá na to že byl natočen v nižším rozpočtu, výroba je skutečně nádherná, scény okázalé, kvalita obrazu vysoká a kamera vskutku parádní. Film je opravdu výborně obsazen, jména jako John Cassavetes, Britt Ekland, Petr Falk, Florinda Bolkan, Luigi Pistilli nebo Tony Kendall, netřeba fandům tohoto žánru a vůbec eurocultu představovat. John Cassavetes (předtím "Roma come Chicago") se své role nebojácného a velmi horkokrevného Hanka Mccaina zhostil opravdu pevně, on je původně v base, poté za pomoci zločineckého syndikátu propuštěn, ten ale po něm chce aby udělal velkolepou loupež v casinu v Las Vegas, ještě za pomoci nádherné švédky Britt Ekland (Irene), se kterou se během filmu seznámil, byla to láska na první pohled (ač já osobně jsem toho názoru, že tam žádná nebyla, ti dva k sobě moc nepasovali), poté si ji vzal, společně plánovali nějakou tu budoucnost, bohužel osud tomu chtěl nakonec jinak. Tohle to spojení mi připomínalo o dva roky mladší americkou klasiku "Bonnie a Clyde" ze kterého film trochu vycházel. Dále zde byl mladý Petr Falk, alias proslulý Columbo, role která ho zhruba ve stejné době proslavila, zde si zahrál postavu, pro film celkem podstatnou Charlieho Adama, manažer casina, nižší bezvýznamný mafián, co se postu týká. Byl to celkem ranař, dokonce si zde i zaboxoval, on nakonec ještě s kolegou za perfektní scény, zakončil svůj part velmi tragicky, scéna a lá "Masakr na svatého Valentýna". To hlavní trio, role vedlejší; Florinda Bolkan, jeho hrabivá a nemravná manželka, Luigi Pistilli, malý gangster, Falkova pravá ruka, Tony Kendall, najatý vrah, který měl odklidit Falka a Cassavetese. Film má 94 minut (alespoň verzi kterou já viděl, ta italská má 116. minut) ale poslední půl hodinka je opravdu nabitá (akce, auto honička, chladnokrevná poprava, výbuchy a samozřejmě finále) pořád, vlastně do konce se v ní něco dělo. Nejlepší sekvence filmu je jednoznačně velmi vynalézavá loupež v Las Vegaském casinu, opravdu pompézně připravena a ještě lépe provedena, za pomoci výbušných třaskavin, kdy Hank Mccain, je předtím rozmístí na určitých místech a ty pak v převlečení za hasiče, jedoucí v autě pomalu odpaluje na dálku! Toto je totálně zapomenutý film, jeden z klenotů žánru, všem fandům poliziesca doporučuji. Film na druhou stranu je i nádherně násilný, na konci 60 let, ne ještě ještě tak něco obvyklého. Ještě bych dodal a divím se že to tu už není v komentářích, hudbu k filmu dělal maestro Ennio Morricone, jeho titulní melodie "Ballata Di Hank McCain", je lahůdková a celkově opravdu skvostný soundtrack ;http://www.amazon.com/Gli-Intoccabili-Ennio-Morricone/dp/B0000589DZ/ref=sr_1_3?ie=UTF8&s=music&qid=1276194252&sr=8-3této gangsterce seděl jak pěst na oko. ps; Tímto filmem bylo v roce '69 zahájeno filmové představení v Cannes.