Giant (2026)

6/10| SPOILERY | Další životopisné drama ze sportovního prostředí s kritickými sociálními/kulturními podtóny o obtížné cestě mimořádně talentovaného jedince ze dna až na absolutní kariérní vrchol v podobě mistrovského titulu, během níž se potýká jak se soupeři v ringu, tak svou problematickou osobností? Ano i ne. Athale totiž svou filmovou rekapitulaci kariéry boxerského šampióna pojal metodou chytré horákyně (běžný biopic oživený odlišnou perspektivou), což je dobře i špatně zároveň. | Na první pohled Athale staví tuhle historku na osvědčeném žánrovém půdorysu (aneb jak se neduživý chlapec z chudých poměrů stal jak sportovní, tak i národní ikonou), ovšem hlavní hvězdou tohohle představení není borec s rukavicemi a jeho (notně arogantní) eskapády v ringu, nýbrž trenér a manažer v jedné osobě. Respektive hlavní pozornost filmu je upřena na jejich vzájemný vztah a jeho komplikované proměny v čase. Což je sám o sobě zajímavý dramaturgický tah. | Vedlejším efektem podobného přístupu je, že celá kariéra hlavní postavy je odbavena letem světem, přičemž samotné zápasy jsou v ději jen do počtu a řemeslným zpracováním vyjma jedné letmé scény (efektní top-down sekvence) ničím nevystupují z řady. Největším problémem ovšem je, že film postrádá výraznější drama, napětí a emoce, čehož důsledkem je, že k nejsilnější scéně filmu si tvůrci musí vypomoci smyšlenou situací. Film zachraňuje výborný Brosnan, který kromě fešného přízvuku zaujme i přesvědčivým hereckých výkonem (škoda, že Stephens, se kterým se po bondovské štaci po letech zase potkal na jednom place, nedostane více prostoru). Na něco více, než jen slušnou žánrovku, to ovšem nestačí. |PeZet

❮70%❯Sympatické boxerské životopisné drama, které mapuje vzestup legendárního britsko-jemenského boxera Prince Naseema Hameda a jeho vztrah s trenérem Brendanem Inglem, který byl jeden z nejocenovanějších trenérů, toho si zahrál Pierce Brosnan. Prince Naseem Hamed byl v podání Amira El Masryho nesnesitelně arogantní šmejd, u kterého máte každou druhou scénu chuť, aby mu někdo tu pusu už konečně zavřel pořádným hákem. Jenže pak tenhle kluk v leopardích trenýrkách vletí do ringu, začne tam předvádět svůj taneční footwork a vy mu to prostě sežerete i s navijákem. Sledovat jak poráží soupeře jednoho za druhým už od svých sedmi let je zkrátka neskutečně cool podívaná. Celý tenhle testosteronový cirkus by se ale rozpadl jako domeček z karet nebýt Pierce Brosnana. Kdo by si byl pomyslel, že se zrovna bývalý agent 007 takhle skvěle najde v roli irského trenéra Brendana Ingla. Brosnan je tím skutečným a tlukoucím srdcem celého příběhu. Jeho postava dodává filmu hloubku a emoce, které arogantní Naz logicky nabídnout nemůže. Je to právě tenhle kontrast mezi klidným moudrým mentorem a drzým mladíkem, co vás u obrazovky udrží i ve chvílích, kdy máte hlavního hrdinu plné zuby. Atmosféra Sheffieldu na přelomu osmdesátých a devadesátých let je povedená a plná pnutím ve společnosti. Film se nebojí ukázat drsnou realitu rasismu a islamofobie, se kterou se Hamed musel prát stejně tvrdě jako se soupeři mezi provazy. Je docela ironické sledovat, jak se z kluka, kterého diváci zrovna dvakrát nemuseli, stává globální ikona. Má to v sobě takový ten klasický rockyovský nádech, jen s tím rozdílem, že na pivo byste s tímhle šampionem po tréninku asi jít nechtěli. Příběhově to jede v těch nejvíce vyjetých kolejích sportovních biografií. Scénář neexperimentuje a servíruje nám přesně to, co od životopisu velké boxerské legendy čekáme. Ono to vůbec ale nevadí. Je to řemeslně skvěle zvládnuté a hlavně mě to celou dobu bavilo. Někdy prostě stačí, když je ten arogantní parchant v ringu dostatečně talentovaný a má za zády někoho, kdo mu věří víc než on sám sobě.

Průměr průměrů. Za zmínku stojí snad jen výkon Brosnana.

Když už je člověk v Sheffieldu, tak by měl zajít na film o lokálních sportovních ikonách... Giant je v podstatě schematické sportovní drama o malém chlapci ze znevýhodněné rodiny, v tomto případě přistěhovaleckých poměrů v 80. letech v průmyslovém anglickém městě plném rasistických jedinců, který svým talentem a vytrvalostí svého trenéra vystoupá až na vrchol. Z rasisticky uráženého kluka se stane celosvětová ikona. A jak to tak bývá, někde uprostřed cesty dojde k rozkolu mezi trenérem a sportovcem, třebaže do té chvíle byli jako otec a syn. Brosnan svým charisma i herectvím tahá film hodně nahoru a z průměru ho vytahuje do lehkého nadprůměru. Jinak je to prostě stokrát viděné jen v jiném kabátku s jiným sportem. Není to špatné, nestranní to ani jednomu z aktérů a dokáže to balancovat na hraně toho, kdo nese vinu za onen rozkol. Jen je to prostě málo zapamatovatelné, dobré, ale rychle to zapomenete. Tři oriony jsou maximum, co tomu dokážu dát, na druhou stranu to bavilo víc než "vyhajpovanější"Mlátička s The Rockem.(20.01.2026)