Eastie Boys (1999)

První z retro filmů režiséra Leandera Haußmanna. Film byl v Německu promítán pod názvem Sonnenallee. Jel na vlně retro filmů z bývalé Německé demokratické republiky, která se kryje s dobou českých Pelíšků. Pěkně se povedlo zachytit atmosféru rozděleného Berlína, včetně oprýskaných fasád, pionýrů, špiclování, ale taky určitý nadhled a vlastně i pěkné chvíle a humor té doby. Alexander Scheer hraje nesmělého kluka, co dobývá dívku svého srdce. Film pobaví, nezarmoutí, oproti Pelíškům je méně hravý, ale ono to špiclování v NDR bylo holt lépe organizované než v ČSSR. Pro mne nezapomenutelný film i po téměř čtvrtstoletí.

Kterej vylízanec tomu nadal Eastie Boys? A že to tady ani nejde najít pod originálním jménem? WTF? Film jsem si relativně užil, ale taky jsem ho místy moc nepobíral... stejně jako u Herr Lehmanna tady postavy často mezi sebou hrozně melou jeden přes druhýho pátý přes devátý a mně to prostě vadí, nemám to rád. K pozitivním stránkám se tu už vyjádřilo dost lidí a těm patří ty 3 hvězdy, třeba mi to příště docvakne líp a na čtyři...

Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje.

Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného.

Jedna hvězdička z úcty k naší němčinářce z Mnichova,která nám pustila film místo výuky, rád bych hodnotil odpadem, protože jak popsal Siegmund, opravdu dělat si legraci z nečoho co takto ve skutečnosti nikdy nevypadalo nebylo vtipný, herci přehrávali, nebyli vtipný ani trochu, celkem vydařeně zobrazeno retro,ale to je asi tak všechno. S českýma filmama bych vůbec nesrovnával, není důvod.