Džingi naki tatakai: Hirošima šitóhen (1973)

Začíname jednoduchým zhrnutím histórie minulého filmu, na ktoré nadväzujú nové výzvy, ako ďalší gang operujúci na území toho starého. Dej sa odohráva po vypuknutí vojny v Kórei v roku 1950 v Hiroshime. Po násilie sa znova nechodí ďaleko. Hneď vo 4. minúte novopredstavený hrdina Shojo vyvolá konflikt pri podvádzaní v kartách, oheň je na streche a celá miestnosť v zmätku. Na milosť po hromadnej bitke reaguje napadnutím mäsiarskym nožom. Dostáva 2 roky za napadnutie a stretáva sa vo väznici s hlavným hrdinom Hironom. Po prepustení dostáva Shojo kvôli nedorozumeniu ďalšiu bitku a z prachu sľubuje odvetu trýzniteľom, pokiaľ ho rovno nezabijú. Gurážnosť lowliferov mafiánskeho rebríčka je príbehu vždy na prospech svojou akciou, drámou a napätím a nie je tomu inak ani teraz. Ten náš je síce vďačný, ale nevie odolať žene a tak prekračuje medze. Pinku scéna tu ani nie je, len rýchle podľahnutie vášni odetých zúčastnených. Je tu vytvorený veľký psychologický efekt zo zastrelenia, ktorý z rozstrasených rúk prerastie cez pískanie do radostnej úľavy. Nie príliš skúsený, zato gurážny chamtivec Katsutoshi  v slnečných lenonkách, šmrncovnom klobúku a s dvojhlavňovou puškou dodáva konverzačným scénam adrenalín, keďže ich robí cez svoj temperament dramatické. Po prvej krvavej hromadnej bitke na meče a kolty ostávajú na prekvapenie len 2 mŕtvi a 8 zranených. Shozo Hirono má prvú dialógovú scénu až po 35. minúte. Po odchode od Yamamoriho si založí lowlife kliku s tromi chlapmi, ktorí ho uznávajú, ale nikto z nch nemá peniaze ani na jedlo, tak mu tajne servírujú vlastnoručne zabitých psov. Za vraždu sa vyberá sedieť niektorý z bossových mužov, aby sa preukázala česť vrahov a sláva skupiny. Zabitie vo vlaku je opäť chaotické, amatérske, s hulákaním jedného z vrahov, a preto tak brutálne a krvavé. Nakoniec ide o mužské uvedomenie si pravých hodnôt odsúdeného na doživotie, čo s ďalšími krvavými útokmi pôsobí výborne. Psychologicky rovnaké ako ostatné videné časti, podlosti, intrigy a chamtivosť vládnu deju, v ktorom prehráva česť.

Předchozí první díl gangsterské série Battles Without Honor and Humanity byl u mě za velmi slušné 3* a 7/10 - zapamatováníhodná jakuzácká věc se sebejistou zručnou Fukasakovou režií se příliš nes*ala jak s divákem tak s postavami. Od začátku do konce se svižným tempem, výborně zahrané, bez servítek a zároveň uvěřitelně působící a pro mě nezaměnitelným stylem natočená věc. No a tento druhý díl se nese ve stejném duchu a jakmile se poprvé rozbrnkalo z předchozího snímku známé hudební téma, ihned mne to vtáhlo zpět a uznale jsem si říkal, že tohle mne fakt baví. Těším se, až se za nějaký čas zase vrátím do špinavě stylizované Hirošimy té doby a doufám, že u toho bude zase i Hirono, který tu byl spíše vedlejší postavou, což vůbec nevadilo a naopak ve vyprávení dělá tuhle sérii zajímavou. 7.5/10(11.04.2025)

Druhý díl se na samém počátku faktograficky vrací k událostem z první části, ale s jako takovou nemá příběhově tolik společného, jde vlastně o jakýsi spin-off. Odklání se od Sugawarovy postavy, která se ve filmu objevuje až v jeho druhé polovině. Ještě více než první část jeDeadmatch in Hiroshimanasáklá podlostí, intrikami a machinacemi, které poté generují množství vražedných konfliktů a následné přeskupení sil. Hirono se stejně jako v první části zjevuje v samotném závěru, a ačkoli tentokrát není aktivním účastníkem shromáždění, z jeho ironického pohledu, resp. reakce na promluvu přítomných bossů je zřetelně cítit, jaký má na celou situaci názor.(07.05.2016)

Možná proto, že řadu postav už divák zná odminula a taky možná proto, že příběh motající se kolem Yamanaky je přecejenom trošku méně zašmodrchaný, je Deadly Fight pro diváka o něco snesitelnější záležitost. Pořád je ale nutno počítat s tím, že jde o poměrně svižné a chladné vyprávění, které se s divákem moc nemazlí a spíš než na hlubiny a emoce jednotlivých charakterů klade důraz na syrovost a cool sedmdesátkovou stylizaci.(12.01.2015)

Druhý díl této dokonalé série si nechává vše dobré z prvního dílu a bezchybný základ rozšiřuje pohledem nového charakteru. Ústřední hrdina tohoto dílu byl z války připraven položit život pro japonské impérium jako pilot kamikadze, ale jelikož byl příliš mladý tak se na něj nedostalo. Jeho oddanost autoritám se však nestačila vytratit a když si jej pod křídla po válce vezme yakuza, tak jeho myšlenkový režim vycvičeného kamikadze pilota zůstává prakticky nezměněn. Jen místo Mitsubishi Zero bude nyní jeho nástrojem revolver. Obrovské mocenské machinace a tucty postav opět zůstávají a druhý díl i když je zaměřen na jinou skupinku charakterů než zbytek série přesto skvěle rozšiřuje celkový příběh. Mezi novými tvářemi vyniká ďábelský Sonny Chiba.(31.10.2014)